Praha – K nejvýraznějším houslistům české mladé houslové generace patří bezpochyby Josef Špaček. Pětadvacetiletý virtuos, jenž vystudoval Curtis Institute of Music ve Philadelphii, má na svém kontě desítky ocenění a koncertů po celém světě. Jeho nejčerstvějším, a jistě ne posledním úspěchem je fakt, že se stal novým koncertním mistrem České filharmonie (ČF).
Josef Špaček: Housle ke mně přirostly
Josef Špaček získal mnohá ocenění. V roce 1999 obdržel Cenu na mezinárodní Kocianově houslové soutěži, o šest let později se stal vítězem hudebních kurzů Václava Hudečka, s nímž má stále vřelý přátelský vztah, v roce 2009 získal 1. cenu na mezinárodní soutěži Michaela Hilla. Od července je navíc koncertním mistrem ČF pro sezonu 2011/2012.
Nervózní z této prestižní pozice byl podle svých slov jen ze začátku. „Poté, co jsem nastoupil do první zkoušky, tak to ze mě během prvních pár taktů úplně spadlo. Opravdu jsem cítil vřelost a podporu od kolegů, takže já jsem měl velice dobrý start,“ říká. Mladý houslový virtuos cvičí asi tři hodiny denně, se zkouškami se tato doba ale někdy protáhne na osm až devět hodin. „Když necvičím, mám absťák,“ dodává.
Rozhovor s Josefem Špačkem (zdroj: ČT24)
Českou filharmonii čekají v nadcházející sezoně výrazné změny. Jednou z nich funkce Jiřího Bělohlávka, který bude kromě šéfdirigenta zastávat i pozici hudebního ředitele. „Myslím, že to je dobře. Bude tam víc systematické práce s orchestrem a ten se tak bude dál vyvíjet, jak technicky, tak zvukově, se vším všudy. Myslím, že to bude opravdu velký přínos. Pan Bělohlávek je ikona české hudby,“ podotýká Josef Špaček.
Josef Špaček, houslový virtuos
„Česká filharmonie je jednou ze stálic světových orchestrů. Má neuvěřitelné světové renomé a reputaci, protože my můžeme opravdu těžit z českého hudebního dědictví… Která země to má? Musíme na to být hrdí. Je to naše zodpovědnost, se o to dobře starat.“
„Mám rád všechno, ale hudbu Beethovena zbožňuji. Jako Čech miluji českou hudbu, nicméně Beethoven je pro mě takovým idolem,“ říká umělec, jenž hraje na vzácný nástroj z roku 1855 z dílny Jeana-Baptista Vuillauma: „Hrál jsem na ně jen pár minut a už jsem je nechtěl dát z ruky. To k vám přiroste.“ Cílem Josefa Špačka je dělat věci na maximum. „Když se pak člověk ohlédne za svou kariérou a řekne si, že už nemohl udělat víc, to je největší satisfakce,“ doplňuje.
GALERIE
Josef Špaček zdroj: Stránky Josefa Špačka