Ve filmu podle Klímy ani nevinný není bez viny

Je to už pár let, co si lidé vycinkali svobodu, Fox ji ale pozoruje pořád jen zpoza mříží. Systém se může změnit, ovšem lidé příliš ne, a staré vazby ho udržují ve vazbě. Je těžké se dovolat spravedlnosti, když vás nikdo nechce poslouchat. Navíc, každý má svého kostlivce ve skříni a máslo na hlavě. První část dvoudílného filmu podle scénáře Josefa Klímy a v režii Jitky Němcové Jseš mrtvej, tak nebreč uvádí ČT1 dnes ve 20:00.

ČT spolupracovala s novinářem a scenáristou Klímou v posledních letech už několikrát. Ať už to byl tragický příběh poslankyně, která krutě zaplatí za své přesvědčení (Svědomí Denisy Klánové), nebo osudy obětí, jejichž životy vysávají kriminální paraziti (triptych Vetřelci a lovci), vždy byl tématem střet spravedlnosti se systémem, který bez ohledu na jasnou vinu umožňuje vyhnout se trestu.

Ani v jednom případě nelze čekat dokonalý happyend a i ve snímku Jseš mrtvej, tak nebreč mají vítězství trpkou příchuť. Osud jednoho člověka je jehlou v kupce justičního systému, kde kamarádšofty a vlastní zájmy – ostatně jako kdekoli jinde, nejen v justici – mnohdy jednotlivce převálcují. Pokud ovšem nemá vlastní hybné páky. A Petr Liška, přezdívaný Fox (Václav Jiráček), to štěstí má.

Před dvaceti lety byl ve špatnou dobu na špatném místě a udělal několik špatných rozhodnutí. Není ale vrah. Teď, když mu zbývá jen několik měsíců, ne-li týdnů života, nechce umřít ve vězeňské nemocnici, ale jako svobodný člověk. Vězeňský farář (Ivan Trojan) se celkem marně snaží o obnovení procesu, zažádá tedy aspoň o prezidentskou milost, ač ta by Petrovu nevinu nepotvrdila.

Scénář vznikl podle stejnojmenné Klímovy knihy, oproti ní je ale bohatší o časovou rovinu současnosti. V té Petr okolnosti oné vraždy, za kterou si odpykává trest, vypráví kromě faráře také Bětce (Kristýna Liška Boková), dceři své bývalé spolužačky Jitky, u níž se tehdy skrýval. Bětka žije ve Spojených státech, ale vyrůstala v 80. letech v Československu, takže si dvacet let staré události také pamatuje. Samozřejmě bez souvislostí, jen z pohledu holky sotva školou povinné.

Martin Štěpánek
Zdroj: ČT
Autor: Pavla Černá

Její motivy k tomu, aby si vyslechla Petrův příběh, jsou i osobní. Navíc, nezatížená žádným „kdo na mě co ví“ se nebojí ozvat, když jí věznice, která je ovšem prodlouženými prsty jiných zájmů, hází klacky pod nohy. Přestože ví, že Petr není žádný svatý. Bývalý vekslák, který „neměl pocit, že dělá něco špatně, špatný byl systém“, celkem bez skrupulí využíval ostatní, včetně Bětčiny matky Jitky.

Svědomím v něm nepohne ona, intelektuálka s vírou v napravení hříšníků a ve znamení, jimž by měl člověk naslouchat, ale slzy jeho mrtvého veksláckého parťáka Džiga. Odtud také název filmu – Jseš mrtvej, tak nebreč. Důvod k pláči mají spíše všichni ostatní  – Džigův skutečný vrah, Jitka i Petr, jehož do vězení za vraždu, kterou nespáchal, dostala vlastní chamtivost.

Snímek Jitky Němcové byl nominován na cenu Prix Europe v kategorii TV Fiction (z českých počinů mohou cenu získat i dokumenty Katka Heleny Třeštíkové a Ženy SHR režisérů Ondřeje Provazníka a Martina Duška). Kromě Václava Jiráčka, Kristýny Lišky Bokové a Ivana Trojana v něm hrají také Simona Stašová, Dana Morávková, Tomáš Hanák, Milan Šteindler, Jana Hlaváčová, Andrej Hryc, Vlastimil Harapes a v jedné ze svých posledních rolích také Martin Štěpánek.