Čínský disident Aj Wej-wej je uměleckou osobností roku

Peking - Nejvlivnější uměleckou osobností roku je podle renomovaného britského časopisu Art Review čínský disident Aj Wej-wej. Tento výmluvný kritik čínské komunistické vlády, teprve nedávno propuštěný z vězení, se zapsal do povědomí milovníků umění svou instalací stomilionu porcelánových slunečnicových semínek v prestižní londýnské galerii Tate Modern či jako spoluautor návrhu olympijského stadionu (Ptačího hnízda) v Pekingu.

Čínská vláda ocenění Aj Wej-weje kritizovala, když uvedla, že „politicky zaujatý“ výběr je v rozporu se zásadami zmíněného magazínu. „Čína má spoustu dostatečně schopných umělců. Domníváme se, že volba založená na čistě politickém, zaujatém pohledu není v souladu se záměry časopisu,“ konstatoval mluvčí čínského ministerstva zahraničí Liou Wej-min.

Čínské úřady Aj Wej-weje zatkly v dubnu na pekingském letišti v rámci zátahu proti kritikům vlády, když se chystal odletět z Číny. Zadržování avantgardního výtvarníka na utajeném místě vyvolalo ve světě nesouhlas a protesty. Propuštěn byl na kauci koncem června po 81 dnech vězení, rok ale nesmí poskytovat rozhovory novinářům, setkávat se s cizinci, používat internet či komunikovat s obhájci lidských práv. Nadále je vyšetřován pro podezření z daňových úniků.

Aj Wej-wej / Sunflower Seeds 2010
Zdroj: Tate Modern

Podle článku v listopadovém vydání Art Review věznění Aje a rozhořčená reakce mezinárodního společenství jen zvýšily touhu veřejnosti seznámit se s jeho dílem. Tuto příležitost měli nedávno obyvatelé Londýna, jehož slavná galerie Tate Modern vystavovala do letošního května Ajovo dílo tvořené 150 tunami porcelánových slunečnicových semínek, jež ručně vyrábělo dva roky 1 600 sklářů v čínském městě Ťing-te-čen.

Aj, který nerespektuje stoprocentně nařízení čínské vlády a obnovil svou komunikaci na twitteru, uvedl, že ho uznání časopisu těší a že ho považuje za podporu svému boji za svobodu vyjadřování. Na žebříčku stovky nejvlivnějších uměleckých osobností letošního roku obsadili druhé místo Hans Ulrich Obrist a Julia Peytonová-Jonesová, kteří vedou londýnskou galerii Serpentine, na třetím místě pak skončil Glenn Lowry, ředitel Muzea moderního umění v New Yorku.