Warhol - navzdory odporu totalitního režimu

Medzilaborce - Muzeum Moderního umění Andyho Warhola ve slovenských Medzilaborcích slaví dvacáté výročí své existence. Ikona amerického pop-artu činila rozruch po celém světě. Kontroverze budila i v malé rusínské vesnici, ze které pocházeli Warholovy rodiče. Myšlenka založit muzeum nejslavnějšího umělce rusínského původu vznikla ještě za komunismu: navzdory odporu totalitního režimu.

Když jeho bratr John přišel na Slovensko s myšlenkou zřídit v kraji, odkud pocházeli jejich rodiče, první Andyho muzeum na světe, začal boj. Dlouho nebylo jasné, zda se podaří komunistické úředníky přesvědčit. „Kompetentní orgány socialistické kultury zůstaly absolutně nečinné, takže energie a aktivita musely vzejít zdola,“ uvedl fotograf a spoluzakladatel muzea Rudo Prekop.

„Oni se báli Andy Warhola, že to je buržoazní umělec, že tady budeme zavádět kapitalizmus a tak dál… Takže to byla velice komplikovaná situace,“ vysvětluje Michal Cihlář, grafik a spoluzakladatel muzea.

Rudo Prekop, Michal Cihlář a Michal Bycko tedy začali psát petici a dále přesvědčovali úřady. Dnes o tom vyprávějí v knize. Dotýkají se také vztahu Andyho Warhola k Československu. „Myslím, že ho to vzrušovalo. Ten pocit, že je tady odtud. On sám mluvil o tom, že pochází odnikud. Ale neměl odvahu se sem jet podívat,“ říká Michal Cihlář.

Těžko říct, kdo je na periferii…

Muzeum to ani po svém vzniku nemělo lehké. Problémy s úřady trvaly dokonce i po změně režimu. Jistý čas se říkalo, že Warhola je z periferie nutno přestěhovat do většího města, do Bratislavy či do Košic. „Těžko říct, kdo je na periferii… Mně nejvíc vadí ten deficit - nebo přítomnost mentální periferie - pochopení toho, o co se tu 20 let snažíme,“ zlobí se Michal Bycko, zakladatel muzea Andy Warhola.

Úřady sice neměly pro Warhola vždy pochopení, místní občany si jeho umění ale získalo. Třebaže Andy Warhol kraj svých rodičů nikdy v životě nenavštívil, dnes v regionu nikdo nepochybuje o tom, že zde skutečně má své místo.