Arabela aneb cesta do říše pohádek v době normalizace

Praha - Když byl Václav Vorlíček požádán v sedmdesátých letech západoněmeckou televizí WDR, aby vytvořil něco mezi Dívkou na koštěti a Popelkou ve třinácti dílech, netušil tehdy, jaký fenomén se zrodí. Na pohádkovém seriálu Arabela vyrostlo už několik generací dětí a postavy jako zlý černokněžník Rumburak či čaroděj Viggo téměř zlidověly. Nicméně napínavé vyprávění mělo mnoho co říct i po technické stránce. Seriál z roku 1980 je totiž ukázkovým příkladem nelepšího kameramanského a trikařského umu své doby a pro mnohé dnes zůstává tím lepším, co doba normalizace dětem přinesla.

Na hradě Šternberk vzniklo na jeden rok doslova pohádkové království. Ze světa lidí do světa pohádek se přecházelo zazvoněním zvonečku a když se do toho připletl čaroděj druhé kategorie Rumburk toužící po ruce princezny Arabely, její zlá sestra Xénie, která se shlédla v kráse panelákových sídlišť, či Fantomas s elegantním laptopem, moderní pohádkový mix byl na světě.

Na seriálu se podílely herecké i tvůrčí hvězdy své doby

Podle vedoucího produkce seriálu Přemysla Pražského se při natáčení sešla sestava špičkových tvůrčích osobností, kde kromě režiséra Václava Vorlíčka a Miroslava Macourka zářil například návrhář kostýmů Teodor Pištěk či kameraman Emil Sirotek. „Štáb byl sehraný a nedělalo problém takto neobvyklý projekt rychle uvést do života,“ podotýká Pražský.

Tvrdým oříškem pro tvůrce ale bylo jméno hlavní pohádkové postavy, podle níž seriál nese název. Ani po přečtení telefonního seznamu tvůrci stále neměli jasno, které dívčí jméno by se nejvíce hodilo pro dceru krále Hyacinta. Vorlíček si nakonec vzpomněl na postavu ze své oblíbené knížky z dětství - Kronika Pickwickova klubu, kde se na několika stránkách postava Arabelly vyskytuje.

Jenže nastal problém, která herečka se této úlohy zhostí. Hlavní favoritkou pro roli Arabely pro Vorlíčka byla od počátku Libuše Šafránková, s níž měl již z předchozích filmů velmi dobré zkušenosti. Ta se ale natáčení ze zdravotních důvodů nemohla zúčastnit, proto byla v rozsáhlém konkurzu do hlavní role obsazena slovenská herečka Jana Nagyová, kterou Libuše Šafránková alespoň nadabovala.

Nejzápornější postavu, černokněžníka Rumburaka, nezapomenutelně ztvárnil Jiří Lábus. „Ta postava se mezi lidmi nestala tolik zápornou. Nevím, čím to je, ale mně psala řada dětí, že mi drží palce. Tak jsem říkal, že mají přijít do polepšovny,“ vzpomíná Lábus s úsměvem. Pro herce samotného ale mnohdy natáčení taková pohádka nebyla. Jak sám přiznává, má strach z výšek a jako létající čaroději musel nejednou absolvovat téměř kaskadérské manévry na jeřábu či vysokém lešení. „Seriál udělá z herce populárního herce. A tady se to potvrdilo. Ta postava byla tak výrazně a skvěle napsaná, že se to hrálo samo,“ dodal Lábus.

Arabela se vrací?

Čeští a slovenští diváci si mohli první díl pohádkové série vychutnat 25. prosince 1980. Další díly se vysílaly v následujících třech dnech a až poté se přešlo na systém jeden díl týdně, vždy v sobotu. Od této doby byl seriál na obrazovkách České televize již mnohokrát reprízován a na začátku devadesátých let si vysloužil šestadvaceti dílné pokračování s názvem Arabela se vrací aneb Rumburk králem říše pohádek. V nových dílech přibyly mnohé další pohádkové postavy, nicméně zamotanější pokračování u diváků již takový ohlas nesklidilo.

Úspěchy v zahraničí usnadnila západoněmecká koprodukce

Jak už bylo zmíněno, seriál vznikl na zakázku západoněmecké televize WDR. Možná i z toho důvodu nevypovídá příliš o prostředí, v němž se natáčel. Koproducenti, kteří přislíbili tolik potřebné valuty, totiž požadovali, aby západoněmecký divák nepoznal, že děj se ve skutečnosti odehrává za hranicemi, navíc východními. Mediální historik z Fakulty sociálních věd UK Petr Bednařík, který se normalizační seriálové dlouhodobě věnuje zároveň dodává, že se tvůrci seriálu západoněmeckému koproducentovi proto přizpůsobili, a to i v takových detailech, jako jsou jména hrdinů. Petrova rodina se tak nejmenuje Novákovi, ale Majerovi, od kterých je v dabingovém studiu k Familie Maier jen krůček. Z podobných důvodů má Vladimír Dlouhý delší vlasy, než by se v době vzniku hodilo, a rodina Majerových bydlí namísto v paneláku v buržoazní vile.

Petr Bednařík, mediální historik:

„Dnešní dvacetiletý Němec má představu o tom, co znamená česká televizní tvorba pro děti. Ví, že pohádky, seriály a animovanou tvorbu jsme točili dobré. Vnímání dobré kvality věcí od nás přetrvává.“


Podle Bednaříka je Arabela historicky nejúspěšnější československý seriál, co se týče vysílání v zahraničí. „Arabela zafungovala natolik, že šla i na jiné kontinenty. Promítali ji v Austrálii i v asijských zemích. Výhodou bylo, že se na ní podílel západoněmecký koproducent s vlastními obchodními vazbami ve světě, takže prodej seriálu byl jednodušší, než kdyby se o něj pokoušela samotná Československá televize. V zahraničí Arabela uspěla díky tomu, že její obsah je celosvětově pochopitelný – pohádkové postavy jako Červená Karkulka totiž opravdu nejsou jen česká záležitost,“ uzavírá Bednařík.

Další informace o Arabele včetně audio- a video-ukázek najdete také ve speciálu na internetových stránkách České televize.