Praha – Největší tuzemská událost komiksového žánru KomiksFEST! probíhá do 5. listopadu v Praze. I jejím přičiněním už diváci vědí, že kreslené příběhy se nevyjadřují jen v bublinách, nevystupují v nich jen superhrdinové a zdaleka nejsou jen pro děti. Už šestý rok KomiksFEST! ukazuje, že komiks je médium se širokým záběrem a zasahuje všechny umělecké žánry – film, divadlo, výtvarné umění, design a samozřejmě knihy. Počet nových titulů v Česku rok od roku stoupá.
Komiks frčí
„V Čechách je běžná produkce komiksu kolem 150 titulů pro dospělé ročně, tedy bez dětských časopisů jako Čtyřlístek apod. Česká část z toho zabírá kolem deseti procent, takže je to 10 – 15 titulů od českých autorů za rok,“ upřesnila ředitelka KomiksFESTU Jana Fantová.
Zatímco před rokem 1989 u nás vycházely komiksy jen časopisecky a hlavně pro děti, dnes už si troufají i na závažnější politická a společenská témata. „Přišla první generace, která na komiksu vlastně vyrostla a bere ho jako přirozenou, běžnou součást jejich života, jejich zábavy, jejich odreagování, jejich uměleckého vyžití. To nikdy předtím nebylo,“ soudí publicista Vojtěch Čepelák. Zatímco Martin Buchal z Comics Point tvrdí, že komiksy jsou na vzestupu, protože lidé nemají dostatek času na čtení klasických knih.
GALERIE
videogallery_161736
V kreslených příbězích nacházejí čím dál větší oblibu čtenáři po celém světě. Například anglický autor komiksů Dave McKean upozorňuje, že komiks a obrázkové knížky pro děti teď zažívají v Anglii zlaté časy. „Máme vydavatele, kteří vydávají úžasné tituly, v knihkupectvích mají komiksy své vlastní místo, tím dostáváme komiks z jeho pomyslného ghetta."
O úspěchu komiksů svědčí i počet a návštěvnost jejich filmových adaptací. Ve svém premiérovém týdnu se tak Alois Nebel a Šmoulové zařadili vedle Mužů v naději, mezi tři nejnavštěvovanější snímky v českých kinech.
Z historie komiksu
Byť je v povědomí velké části čtenářů komiks fenoménem až od 20. století, dají se předchůdci komiksu, které odpovídají jeho dnešnímu chápání, najít už v umění starověkého Egypta. Byly nalezeny nástěnné malby, pocházející ze 2. tisíciletí př. n. l., zaznamenávající pásem obrázků a textů proběhlé děje. Kresby podobného typu jsou známy i z předkolumbovské Ameriky.
Masové rozšíření kreslených seriálů bylo umožněno až vynálezem knihtisku. Už v roce 1460 vychází kreslené Utrpení svatého Erasma, ve své době bylo velmi oblíbené. Možná i pro svou nezastíranou brutalitu.
Dalším mezníkem byly příběhy William Hogartha, jehož série obrazů Dráha prostitutky (1731) a Dráha zhýralce, později přepracované na série rytin, patřily k nejpopulárnějším tiskům své doby. Ochrana práv autora byla popudem k vývoji copyrightu.
/Wikipedie/