Rožmberský rok se loučí s Petrem Vokem

Třeboň – Závěť Petra Voka, pasáž z kroniky popisující jeho pohřeb či pohřební prapory a nedávno objevený Vokův sekretář si mohou prohlédnout návštěvníci výstavy Rozloučení s Petrem Vokem. Výstava je jednou z posledních akcí Rožmberského roku, vyhlášeného k 400. výročí úmrtí Petra Voka.

Výstava se uskuteční na zámku v Třeboni, kde Petr Vok posledních deset let pobýval a dne 6. listopadu roku 1611 také zemřel. Jeho smrtí vymřel významný rožmberský rod po meči.

Mimořádným dokumentem, který bude možné spatřit vůbec poprvé, je závět Petra Voka z Rožmberka. Závěť byla v pořadí pátá a poslední – Rožmberk ji sepsal v dubnu roku 1610. Originál se skládá ze sešitých dvaadvaceti listů, je vlastnoručně podepsaný a opatřený pečetí.

Poprvé si návštěvníci také prohlédnou pasáž z kroniky Václava Březana týkající se pohřebního průvodu. Jeho podobu přiblíží také fragmenty pohřebních praporů, které byly neseny v pohřebním průvodu 30. ledna 1612 v Třeboni. Po pohřbu byly umístěny nad hrobem ve vyšebrodském klášteře. Na zámku je vystaven i pohřební štít s vyobrazením rožmberského erbovního znamení, náklady na jeho pořízení byly dle dochovaných záznamů v ceně 20 krav nebo 6 vykrmených volů.

Obraz zachycující podobu posledního Rožmberka několik let před smrtí už mohla veřejnost poprvé spatřit na výstavě Rožmberkové ve Valdštejnské jízdárně v Praze, podruhé má nyní možnost v Třeboni. Vystavena bude i kopie Vokova prstenu, jehož originál je uložen ve vyšebrodském klášteře. Součástí expozice je také nedávno objevený renesanční kabinet (sekretář), vyzdobený erby Petra Voka a jeho dvořanů, kteří s ním sdíleli poslední roky v Třeboni.

Rozloučení s Petrem Vokem začalo v Erbovním sále třeboňského zámku dnes a potrvá do 27. listopadu. Závěť a Březanova kronika budou z bezpečnostních a klimatických důvodů k vidění pouze do 13. listopadu.

Plakát k výstavě Rozloučení s Petrem Vokem
Zdroj: Zámek Třeboň

Exponáty pocházejí z depozitářů Národního památkového ústavu, další zapůjčilo Národní muzeum v Praze, Jihočeské muzeum, Vlastivědné muzeum v Olomouci a soukromý sběratel. Historické dokumenty pocházejí ze Státního oblastního archivu v Třeboni.