Dagmar Hochová fotoaparátem zachytila poetiku života

Praha - Dobu 50. až 80. let připomíná nová výstava dokumentárních a reportážních snímků Dagmar Hochové, kterou hostí pražská galerie Leica Gallery Prague. Kurátor Tomáš Pospěch do expozice vybral autorčiny známé fotografie z cirkusového prostředí, portréty umělců či hojně reprodukovaný snímek Proti zdi. Své místo na výstavě mají také dosud nikdy nezveřejněné fotografie pražských zákoutí. Výstava Akrobat na glóbu života bude veřejnosti přístupná od 25. listopadu až do 8. ledna 2012.

Expozice čítá asi 40 černobílých reportážních snímků, portrétů a fotografií zátiší. Mapují autorčinu tvorbu od roku 1948 až do první poloviny 90. let. „Vedle momentních fotografií jsme se pokusili sledovat i nepříliš známou a dosud nevystavovanou linii tvorby Dagmar Hochové. Přibližně čtvrtina vystavených snímků dosud nebyla nikde prezentována či publikována. Fotky pocházejí ze 13 různých cyklů,“ uvedl Pospěch: Dodal, že Hochová do výběru snímků nijak nezasahovala. Přesto expozice čítá několik jejích oblíbených fotografií. Například snímek z roku 1959, na kterém fotografka zachytila dva chlapce skákající „proti zdi“.

Na mnoha fotografiích je podle Pospěcha patrná také volná inspirace surrealismem, se kterým Hochová přišla do styku již na Státní grafické škole, kde studovala pod vedením avantgardního fotografa Jaromíra Funkeho. Vliv na její tvorbu měli v tomto ohledu i její přátelé - výtvarníci Mikuláš Medek, Libor Fára či kunsthistorička Anna Fárová. „Blízkost s myšlením Jaromíra Funkeho a dalších surrealistů se může projevovat ve sledování dětských 'graffiti' na dlažbě a zdech pražských domů, propadání kouzlu matějské pouti v době, kdy bývala ještě na dejvickém Vítězném náměstí, i hledání poetiky ve zdánlivě nevýznamných momentech běžného života,“ komentuje jednu z mnoha linií autorčiny tvorby kurátor.

Pro fotografii se Dagmar Hochová rozhodla v době, kdy si v poválečném Československu většina žen mohla o mužských profesích nechat jen zdát. První kroky jedné z prvních dam české fotografie vedly mezi sváteční davy - na matějskou pouť, jarmark, do cirkusu. Fascinovali ji lidé i svoboda fotit.

  • Fotografie Dagmar Hochové
    Fotografie Dagmar Hochové autor: Dagmar Hochová, zdroj: ČT24
  • Fotografie Dagmar Hochové
    Fotografie Dagmar Hochové autor: Dagmar Hochová, zdroj: ČT24

„Lidé mě přitahovali, víte, ale za bolševismu fotit na ulici? Když jste nefotil Hradčany, tak jste byl naprosto podezřelý, hned se kolem vás nachomýtli nějací pánové a chtěli vědět, co a jak. Na pouti byl však takový zmatek, že tam z člověka strach úplně opadl,“ zavzpomínala fotografka.

Výjimečná nebyla Hochová mezi fotografy jen tím, že je žena, ale i tím, že se úspěšně živila na volné noze. „Víte, co to bylo za blaho, že jsem nemusela chodit do žádných oblbovacích zaměstnání a poslouchat tak všechno možný a nemožný, bylo to štěstí,“ doznala Hochová.

  • Fotografie Dagmar Hochové
    Fotografie Dagmar Hochové autor: Dagmar Hochová, zdroj: ČT24
  • Fotografie Dagmar Hochové
    Fotografie Dagmar Hochové autor: Dagmar Hochová, zdroj: ČT24

Fotografka Dagmar Hochová (1926) patří mezi přední české představitele takzvané „humanistické fotožurnalistiky“. V hledáčku svého fotoaparátu autorka často zachycovala dovádějící děti v ulicích, staré lidi, významné osobnosti české umělecké scény a také bouřlivé politické události roku 1968 nebo 1989. Černobílé snímky pořizovala také na svých cestách do zahraničí, například v Rusku, Vietnamu, Francii, Itálii, Švédsku a na Slovensku.