On-line z Divadla Kampa: Henri Monfort – devět let bez jídla

Praha – Pánové Jaroslav Dušek a Milan Bokr pozvali do Čech Henriho Monforta, který se rozhodl přejít na výživu z prány, energií života. Spisovatel Henri Monfort žije v Nantes v Jihozápadní Francii. Již devět let žije bez jídla a nemá v úmyslu to měnit. Setkání s ním a jeho filozofií zprostředkoval Portál ČT24 v neděli 27. listopadu v rámci cyklu Kultura on-line z Divadla Kampa, které tentokrát za Henrim Monfortem vyrazilo do Divadla Bolka Polívky v Uhříněvsi. Záznam je k dispozici v tomto článku.

Henri Monfort se narodil se šamanskými schopnostmi, od dětství měl duchovní zážitky, se kterými se kromě dědy nemohl nikomu moc svěřovat. Jako malý viděl pránu v atmosféře – malé bílé částice, které se velmi rychle pohybují. V 18 letech se Henri rozhodl jít cestou poznání sebe sama. Co se potom naučil, se stalo později základem pro životní styl nezávislý na jídle. 

Henri přešel na vegetariánskou stravu, která je v souladu s konceptem „ahimsa“ neboli nenásilí. Zabýval se transcendentální meditací. Vyrůstal v Bretani, kde lidé jedí enormní množství masa, v rodině, kde ho rodiče nutili jíst maso. Byl často nemocen, měl slabá játra. Poté, co se oženil a měl děti, žil 18 let normálním životem a pracoval v bance. Jako důsledek závislosti na jídle měl nadváhu 120 kilogramů. Až když mu děti vyrostly, zaměřil svůj život znovu na duchovno. Přišla mu do cesty kniha od Jasmuheeny s názvem „Žití ze světla“. Přečetl tuto knihu během jedné noci a rozhodl se přejít na výživu z prány.

Co to je prána? 

To je to, co nazýváme energií života. „Žiji tím, že jsem jedno se vším, co existuje. A z toho důvodu se můžeme nasytit vším, co existuje,“ říká Henri Monfort. „Člověk se nemůže začít vyživovat z prány přes noc. Je nezbytné, aby proběhla příprava, a ta může být dlouhá, neboť se musí dosáhnout rovnováhy mezi čtyřmi úrovněmi bytí – mentálním, fyzickým, citovým a duchovním. Mimo to je nutné pochopit rozdíl mezi půstem a žitím z prány,“ upozorňuje ovšem Henri. 

Půst má časový limit, začnete určitého data a skončíte určitého data. Maximální doba půstu je 4 měsíce. Pak tito lidé nemají žádnou energii a skončí ležící na zemi na infuzích. Pokud pokračujete k bodu, kde je váhový limit, nemůžete se vrátit zpět a váha bude i nadále klesat, i když začnete opět jíst, budete takto pokračovat až k smrti. Půst je dualistický náhled: zde jsem já a tam je vesmír. Použiji své rezervy a odříznu se od vesmíru. 

S pránickou výživou budeme získávat energii z vesmíru, takže to je jednotná vize. Spojil jsem se s vesmírem a on mě bude přímo vyživovat. 


Podle Henriho je půst velmi důležitý na buněčné úrovni. Budeme držet půst, abychom se vyčistili, ale ne moc dlouho – den, dva, tři dny, týden – ne měsíce. Po čase díky půstu dojde k pročištění těla, které nazýváme detoxikací. Půstem se poodhalí tzv. buněčné vzpomínky – jsou to všechna onemocnění, kterými jste prošli, stres, který jste nashromáždili v průběhu života, dokonce i když jste byli vyléčeni, zanechá stopu ve vašich buňkách. Takže půstem vymažeme tyto vzpomínky. Existuje něco, co nazýváme „rodinná paměť,“ což znamená, že existují lidé, kteří ve stejném věku zopakují nemoci, které měli jejich rodiče nebo prarodiče. Tohle se odstraní také. 

Jak přešel Henri Monfort z občasného půstu k výživě z prány, je obsahem jeho přednášky.