Washington - Ve věku 86 let zemřel dnes v New Yorku slavný americký filmový režisér Sidney Lumet. S odvoláním na list The New York Times to oznámila agentura Reuters. Příčinou úmrtí bylo onemocnění mízního systému. Už jeho debut Dvanáct rozhněvaných mužů z roku 1957 se zapsal do zlatého fondu světové kinematografie. Později přidal americký režisér Sidney Lumet další asi čtyřicítku filmů, které oslovují diváky dodnes a uvedly jej mezi filmové klasiky.
Zemřel režisér Dvanácti rozhněvaných mužů
Snímek Dvanáct rozhněvaných mužů, který se odehrává během 90 minut v uzavřené soudní síni a 12 porotců v něm řeší zásadní otázku viny a neviny člověka, natočil Lumet v roce 1957. Jedním z oněch dvanácti byl Jiří Voskovec, tehdy již žijící v americkém exilu. Adaptace divadelní hry Reginalda Rose s Henrym Fondou v hlavní roli byla svým způsobem i prokletím, neboť se mu její úspěch už nikdy nepodařilo překonat.
Na onen snímek navázal třeba dalšími přepisy divadelních her Způsob útěku (1959) s Marlonem Brandem podle dramatu Tennesseeho Williamse Sestup Orfeův a Pohled z Mostu (1961) podle hry Arthura Millera.
Ve svých filmech se Lumet často výrazně odkláněl od stereotypů hollywoodského středního proudu a přinášel výpovědi opírající se o bravurní herecké výkony a do niterných hlubin lidské duše rozehrané příběhy. Pětkrát byl nominován na Oscara jako nejlepší režisér, leč nikdy se této pocty nedočkal, populární sošku získal až v roce 2005 za celoživotní přínos světové kinematografii.
Lumet patřil mezi přední režiséry druhé poloviny 20. století
Mezi jeho nejznámější snímky patří kromě zmíněného například Pahorek, Serpico, Vražda v Orient expresu, Network nebo Rozsudek. Že se dokáže suverénně pohybovat i v lehčím žánru, dokázal Lumet právě adaptací detektivky Agathy Christie Vražda v Orient Expresu (1974), která i po letech patří na televizních obrazovkách k filmovým evergreenům. Na plátno v něm přivedl plejádu známých herců, mimo jiné Jacqueline Bissetovou, Seana Conneryho nebo Lauren Bacallovou.
Podle románu Edgara Doctorowa Kniha Danielova natočil v roce 1983 rekonstrukci kauzy špionů - manželů Rosenbergových - viděnou očima jejich dětí. Ta byla v roce 1984 uvedena na MFF v Karlových Varech, který autor osobně navštívil. Z jeho pozdějších filmů je třeba připomenout například snímek Gloria (1999) se Sharon Stoneovou, příběh ženy z Bronxu, která bojuje proti mafii, jež útočí na malého chlapce.
V roce 1964 se mu filmem Zastavárník podařilo prolomit neblaze proslulý Haysův kodex z roku 1934, který vyhnal odvážnější scény z amerických filmů. Lumet si dovolil ukázat na plátně ženu svlečenou do půl těla a americká filmová cenzura tehdy rozhodla, že „scéna je pro film důležitá“, a proto může na plátně zůstat.