Ondřejova poezie všedního dne není všední

Praha – Svou prvotinu vydal Lukáš Ondřej minulý rok pod názvem Molekulární harakiri v nakladatelství BB/art. Volné pokračování básnických postřehů a střípků z autorova všedního dne vydalo to samé nakladatelství v těchto dnech. Ačkoli je drobná knížečka s titulem Lemra v láhvi označena za básnickou sbírku, o klasické básně se ani v tomto případě nejedná. Sám Lukáš Ondřej svou tvorbu označuje za malé, zhutněné příběhy.

Listujeme-li stránkami, rychle dáme autorovi za pravdu. Poezie to opravdu není. Civilním jazykem bez básnických metafor Ondřej lehce zachycuje svá zamyšlení nad věcmi a situacemi, se kterými se denně potkává. Inspirací mu je vskutku cokoli, kouřící paní na balkóně, jízda busem do práce, déšť či náhle se vynořivší vzpomínka na dětství. 

Kmotry knihy byli Ladislav Špaček a Petr Studenovský
Zdroj: ČT24
Autor: Marie Třešňáková

Lukáš Ondřej nemá potřebu své myšlenky zašifrovávat, nořit se do svého básnického nitra a podávat o něm poetickou zprávu. Jeho výrazem je naopak stručné pojmenování skutečnosti, kterou má potřebu rychle zachytit, než odezní. Jde mu o to trochu si s ní pohrát, polaskat se s obrazem nebo pocitem, aniž by se pouštěl do nějakých hlubších ponorů. 

Přebal knihy Lukáše Ondřeje Lemra v láhvi
Zdroj: ČT24

Přesto dílkům jistá poetičnost nechybí. Někdy se snad díky objektu, který byl inspirací a sám v sobě nese jistý básnický potenciál (chrpa, čas), poezie nezakrytě přihlásí o slovo, aby ale byla vzápětí vystřídána strohým záznamem pisatelova pocitu, vjemu. Číst si v knížečce Lukáše Ondřeje není náročné, ale ve vší všednosti docela milé.

Lukáš Ondřej podepisuje knihu Lemra v láhvi
Zdroj: ČT24
Autor: Marie Třešňáková