Balzám soudobé průmyslové architektury

Pláč nad destrukcí výjimečného technicko-kulturního průmyslového potenciálu, kterým byly díky své tehdejší píli, zručnosti, odbornosti a výkonnosti obdařeny české země včetně Sudet koncem devatenáctého století, byl díky několika významným osobnostem v posledních letech slyšet velmi intenzivně. Podařilo se uspořádat řadu informativně-analytických výstav a konferencí, vydat na středoevropské poměry výjimečné publikace, v některých případech stálým (a velmi vysilujícím tlakem) přispět k záchraně ojedinělých nádherných průmyslových staveb. Pravdou ale je, že velká část z těchto důležitých architektonických technických památek se rozpadla buď sama, nebo za pomoci nových majitelů. Tvář průmyslové české a moravské krajiny vzala pozvolna za své.

Neosvícené státní správní orgány – jejichž posty byly a jsou přidělovány zásadně takovým osobnostem, že se dá hovořit o šílené sabotáži páchané na této zemi a tomto (nepříliš vzdělaném a osvíceném) lidu – nevyprodukovaly žádný zásadní postoj, který by k masové ochraně a novému využití nádherného daru minulých generací podnikatelů, stavitelů, techniků i dělníků vedl.

Dlouholetý zájem o současnou moderní průmyslovou architekturu, který se u Dana Merty, ředitele Galerie Jaroslava Fragnera, postupně změnil až v posedlost, přinesl své ovoce. Výstava, používající jednoduchý slangový pojem industriál ve svém názvu, přináší svým návštěvníkům, ale naštěstí nejen jim přece jen úlevu.

Z výstavy Současný český industriál / Pekařství a cukrářství Sázava (architekt: Kokeš partners)
Zdroj: Galerie Jaroslava Fragnera
Autor: Kateřina Kokešová

Spolu s Petrem Volfem, předním českým výtvarným publicistou, a architekty Petrou Skalickou s Jakubem Fišerem, vytvořili technicistní výstavní prostředí, ve kterém se jim podařilo nám všem vyrazit dech. Představují zde totiž několik desítek realizovaných nových továrních objektů, vzniklých v posledních deseti až patnácti letech na území Čech a Moravy. Vidět onen celý soubor najednou (a to tu zdaleka nejsou vystaveny objekty všechny) je opravdu oním balzámem na v úvodu konstatovanou smutnou zkušenost.

Občas sami na takovouhle stavbu v reálu narazíme. Jejich komplet však dává novou sílu a naději – současně i radost z faktu, že mladé firmy, často nepříliš známé běžnému mediálnímu publiku, se obracejí na ta nejlepší a nejznámější česká architektonická studia. A tak na výstavě vidíme velkoplošné fotografie, nákresy i modely staveb od studií, jako jsou AP ateliér Josefa Pleskota, D3A, OK Plan, DaM, Kamil Mrva, ADNS, Jan Jehlík nebo Ivan Kroupa a řady dalších.

S neskrývaným potěšením se ujali realizace nových zadání a úkolů – v souladu s představami investorů většinou ve volné přírodě či volném prostoru – vytvářet tovární stavby v barevnosti i materiálové svobodě v běžné městské zástavbě málokdy použitelnými. Dan Merta s Petrem Volfem k tomu poznamenávají: „Každá ze čtyř desítek realizací také svým způsobem navazuje na období první republiky, za které vznikaly kvalitní průmyslové stavby, jimž se obdivujeme i po desítkách let. Spojnicí představených realizací je mimo jiné to, že mnohé z nich vzešly z architektonických soutěží a investory byly výhradně soukromé subjekty.“ Dan Merta ještě pokračuje: „Jsem přesvědčený, že některé budovy obstojí v konkurenci opusů od světově uznávaných architektů, jako je například Zaha Hadid, Herzog & de Meuron, UN Studio či Querkraft.“

Řada skutečností, na které narazíte při hlubším studiu exponátů a textů, nejsou nebo lépe řečeno nebyly vždy samozřejmostí. Kladou značný důraz na ekologickou udržitelnost a šetrnost k životnímu prostředí. Toho se snaží docílit také souzněním s okolní krajinou, využitými materiály nebo nízkou energetickou spotřebou. Jde také, což je zdůrazněno v textu důležitého katalogu vydaného k výstavě ve dvojjazyčné verzi, o snahu o vysokou kulturu a kvalitu pracovního prostředí a tím i o pozitivní motivaci zaměstnanců.

V prostoru A-Lab v 2. patře Galerie Jaroslava Fragnera je souběžně vystaveno sedm studentských projektů s tematikou průmyslové architektury. Jde o semestrální a diplomové práce řešící konverze průmyslových objektů, jež byly vybrány na základě výzvy na architektonických portálech.

Závěrem: v této podivné, politickými vichry bičované době, si dejte kvalitní vánoční dárek. Dárek, který vám přece jen pomůže si pozvednout sebevědomí malého trápeného Čecha.

Současný český industriál - podoby soudobé průmyslové architektury. Kde: Galerie Jaroslava Frangera, Betlémské náměstí 5a, Praha 1. Kdy: denně mimo pondělí 11:00-19:00. Výstava potrvá do 22. ledna 2012.