Karel Hvížďala vydal knihu rozhovorů s Jiřím Grušou

Praha - Jak viděl nedávno zesnulý spisovatel, básník, překladatel a diplomat Jiří Gruša evropskou politiku, emigraci či českou povahu, mapuje nejnovější kniha publicisty Karla Hvížďaly - Grušova hlídka na Rýnu. Titul je souborem rozhovorů, které spolu oba literáti vedli v rozmezí od roku 1983 až do letošního října, kdy Gruša ve svých 73 letech zemřel.

Tématem jejich hovorů vedených v české metropoli, Bonnu či Vídni byl například smysl života, vzpomínky na českou domovinu, kterou Gruša nedobrovolně opustil počátkem 80. let, či strasti, které autor prožíval při prvních pokusech psát v němčině. „On se rozhodl do toho jazyka naplno ponořit a všechno tomu podřídil. S jazykem bojoval, ale razil teorii, že si vytvoří 'svou' němčinu. Tak jako si vytvořil 'svou' češtinu. A byl přesvědčený, že když na té parketě bude skákat dostatečně dlouho, tak si ochočí své publikum i v Německu, což se mu víceméně podařilo,“ okomentoval literární začátky svého přítele v cizině Hvížďala.

Více než 200stránková kniha Grušova hlídka na Rýnu vstupuje na pulty českých knihkupců pod hlavičkou nakladatelství Mladá fronta.

Přebal knihy
Přebal knihy

Jiří Gruša se narodil 10. listopadu 1938 v Pardubicích. Studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a v 60. letech pracoval jako redaktor v časopisech. Za částečné publikování románu Mimner aneb Hra o smrďocha (1969) byl trestně stíhán kvůli údajnému šíření pornografie.

V roce 1977 podepsal Chartu 77 a o rok později byl zatčen za román Dotazník (po dvou měsících byl propuštěn). V roce 1980 získal literární stipendium v USA a v roce 1981 byl zbaven československého občanství. Žil v tehdejší Německé spolkové republice (SRN).

Od ledna 1991 do konce roku 1992 byl velvyslancem ČSFR v Německu. Po vzniku samostatné České republiky zde pokračoval ve své velvyslanecké misi. Místa velvyslance se pak v červnu 1997 vzdal kvůli jmenování ministrem školství (jako nestraník byl navržen ODS). Od června 1998 do března 2004 byl poté velvyslancem v Rakousku.

Mezi jeho nejvýznamnější literární práce patří básnické sbírky Cvičení mučení (1969), samizdatová Modlitba k Janince (1972) či prózy Dámský gambit (1973) a Doktor Kokeš Mistr Panny (samizdat, 1982).

Gruša zemřel letos 28. října v Německu.