Pocta Magorovi i jeho příteli Havlovi

• sen

21. 12. 201121. 12. 2011, 21:30|Zdroj: ČT24

Ivan M. Jirous a Václav Havel

Zdroj: ČT24

Praha - V pražské galerii DOX se dnes uskutečnil křest sborníku textů s názvem Aby radost nezmizela s podtitulem Pocta Magorovi. Akce byla poctou nedávno zemřelému básníkovi, rebelovi a manažerovi skupiny The Plastic People of the Universe Ivanu Martinu Jirousovi, ale také Václavu Havlovi. Bývalý prezident, s nímž se dnes při smutečním průvodu loučily v Praze tisíce lidí, je jedním ze spoluautorů vzpomínkové publikace.

V souvislosti s třídenním státním smutkem spojeným s Havlovým úmrtím pojali pořadatelé akci věnovanou Jirousovi jako vzpomínkový večer na oba spřátelené autory a disidenty. „Do knihy je zařazen e-mail, který napsal Václav Havel biskupu Václavu Malému v souvislosti se zádušní mší za Magora. Dopis jsme nechali přepsat a podepsat na hlavičkový papír, asi se jedná o poslední známý příspěvek Havla do nějaké knihy,“ řekla Monika Elšíková, která Poctu Magorovi zkompletovala a vydala. Dodala, že ještě dva dny před Havlovým nedělním úmrtím mu zanechala v kanceláři dva čerstvé výtisky knihy, ale on je už bohužel neviděl.

Nejdříve zazněla reprodukovaná recitace ze sbírky Magorovy labutí písně v provedení samotného autora. Poté dvě písně, jednu pro Jirouse a druhou pro Havla, zahrála a zazpívala písničkářka Dáša Vokatá, přítelkyně Jirouse. „Hrála jsem ji (píseň pro Havla) k jeho pětasedmdesátinám a dnes ji musím zahrát bohužel podruhé,“ podotkla. Kmotrem sborníku se stal ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg, který knihu odmítl pokřtít politím šampusem a vzdal jí čest polibkem. Krátce promluvil také Ladislav Heryán, který přečetl úryvek z evangelia podle Jana.

Elšíková s Jirousem připravovala filmový projekt. Součástí sborníku je i kázání zmiňovaného salesiánského kněze Ladislava Heryána, fotografie Ondřeje Němce a dosud nepublikované Jirousovy rukopisy. Vzpomínku napsali například Jirousovi potomci Františka, Marta a Daniel, žena Juliána, Svatopluk Karásek, Vratislav Brabenec, Pavel Zajíček, Petr Placák, Zbyněk Petráček, Jan Macháček, Eva Štolbová, Eva Tomková, Jan Steklík nebo Eva Turnová.

„Knížka vznikla úplně živelně, po smrti našeho největšího básníka 20. století Ivana Martina Jirouse. Jsou to takové reflexe, které psala jeho rodina a jeho přátelé, a vznikla v souvislosti s jeho předčasným úmrtím. Podařilo se mi do té knihy shromáždit i rukopisy, fotografie, nepublikované básně,“ doplňuje spisovatelka a režisérka Monika Elšíková.

Jirous zemřel 10. listopadu ve věku 67 let. Byl velkým odpůrcem komunistického režimu a významným „živlem“ v prostředí normalizačního undergroundu. Za svou činnost byl v 70. a 80. letech opakovaně vězněn. Je držitelem literární ceny Jaroslava Seiferta za celoživotní básnické dílo a ceny Toma Stopparda za sbírku Magorovy labutí písně.