Kanadský muzikant Neil Young je vskutku nezařaditelný, až se zdá, jako kdyby si z nějakého škatulkování dělal srandu – v jeho obsáhlém katalogu najdeme skutečně vše, od sólových akustických čísel přes jemný rock až k pěkně syrovému nářezu, všemožným zkreslením a elektronice. A najdeme v něm samozřejmě i country, jako třeba na právě vydaném albu A Treasure.
Country je stále sexy
Pro našince je možná překvapivé a nepochopitelné, co že to ti američtí rockoví muzikanti pořád s tím country mají, dáme-li si totiž trochu práci, jeho stopy najdeme u mnohých kapel, které přitom máme zafixované jako ryze rockové. Zde je dobré se pozastavit – láska k lidové hudbě, tak společná v podstatě všem americkým rockovým muzikantům, je něco, s čím se u nás v Evropě, a vlastně i v Anglii, zase tak moc nesetkáváme. Její stopy či ozvěny najdeme již v 60. letech dokonce i u psychedelických kapel či takových es, jako byli Jefferson Airplane, nemluvě o Grateful Dead, a tato linie pokračuje dodnes, stačí si připomenout například všechny ty alternativní kapely. U každé najdeme něco z folku nebo blues, nemluvě o u nás často tak posmívaném country.
Což je samozřejmě případ i Neila Younga, který, přestože původem Kanaďan, měl k odkazu americké lidové hudby vždy blízko – může to sice na první pohled působit divně, a to hned nadvakrát, přesto tomu tak je. První pochybnost, tedy jeho „neamerický“ původ, nehraje roli vzhledem k tomu, že na poslechu téhle muziky, ale i rock´n´rollu vyrůstal, a také proto, že Kanadu v jednadvaceti, v roce 1966, opustil a přesídlil do Kalifornie. A pokud jde o onu z našeho pohledu logickou afinitu rockerů vůči „vidláckému“ country, tu jsme již probrali úvodem.
GALERIE
Neil Young zdroj: Wikipedia
Jak je to tedy s albem A Treasure? Young vydal v roce 1985 countryové album Old Ways (pikantně rámované vyloženě rockovou deskou Everybody's Rockin' a syntezátorovým experimentem Landing On Water), které zapadlo, Young ale písně z téhle desky oprášil, když vyrazil na turné s kapelou International Harvesters, složenou z countryových es a skutečných profíků. Nahrávky z amerického turné z let 1984-85 pak vyšly teprve nyní, jako položka číslo devět v rámci Youngova archivního cyklu Archives Performance Series. Zde je dobré se zastavit: především, nejedná se o nějaké, dalším ziskem motivované vymetání šuplat a vydávání všeho, co se dochovalo – ne, Young sám dlouho podobné edice odkládal a jistě vydání každého titulu náležitě zvažuje a má v něm poslední slovo. Což je důležité a dobré vědět.
Album, které má nejenom skvělý zvuk, ale i atmosféru, věrně zachycuje atmosféru živých vystoupení, přičemž Young na něj vybral dvě předělané skladby z alba Old Ways, dvě z alba Re-ac-tor, jednu z desky Harvest a jednu dokonce z repertoáru starých Buffalo Springfield, a doplnil je šesti dalšími písněmi. Díky flexibilitě jeho spoluhráčů, a samozřejmě i díky jeho širokému rozpětí, tak slyšíme jak „klasické“ country, jakým je například Nothing Is Perfect, které je ovšem následováno o dost ostřejší bouřící skladbou Grey Riders se strašidelnými kytarami a varhanami.
Slyšíme i docela rockovou Are You Ready For the Country? nebo naopak lyrickou Amber Jean, věnovanou Youngově dceři. Hlavně ale slyšíme skvělou muziku, která ani víc než pětadvacet let po nahrání nezestárla! Mimochodem, titul alba vznikl údajně tak, že když se Young, který nahrávky celou tu dobu neslyšel, zeptal producenta, jaké že jsou, ten lakonicky odvětil: „This is a treasure.“ Tohle je prostě poklad…
Vydáno pod