České kultuře chybí mecenáši

Praha - Kultura v České republice je stále příliš závislá na podpoře státu. Firmy ani soukromé osoby totiž kulturu příliš nepodporují. Takové jsou závěry zprávy, kterou zpracovala společnosti PROKALČR ((Proculture)). Při tom ti, kteří by chtěli kulturu podporovat, můžou využít daňová zvýhodnění. Stát a ministerstvo kultury – taková je běžná představa o podpoře umění v České republice. O firemním dárcovství slyšel v tuzemsku málokdo, překotně rozvíjející se trh na něj zapomíná.

Totalita nezpustošila pouze kulturu, ale i její vnímání. V běžném povědomí v Česku, je to hlavně stát, kdo by se měl starat o kulturu. V západních zemích je při tom podpora kultury součástí tzv. sociální odpovědnosti firem. 

„S mým kolegou ze Spojených států, se kterým jsem spolupracoval na konci 90. let, když jsme udělali nějaký velký byznys a vydělali peníze, tak 10% šlo na charitu nebo na podporu umění,“ informoval Jiří Kejval, ředitel společnosti Techo.

Pro ty, kteří se rozhodnou nenechat kulturu napospas veřejným financím, čekají daňové úlevy. Dary kultuře a umění lze totiž odečíst ze základu daně. Právnické osoby si mohou odečíst až 5%, fyzické osoby dokonce 10%. 

V České republice je takových darů ale jenom hrstka. Její největší část míří do divadel. „Dá se tomu rozumět i tak, že divadla v České republice disponují velmi reprezentativní sítí, každé větší město má na náměstí krásnou budovu,“ upozornila řditelka Proculture Marta Smolíková. Divadlo je totiž vždy společenskou akcí. Červené koberce a zdobené chodby, ve kterých se klienti setkávají, je někdy důležitější než to, co se odehrává na jevišti.

Největší tradici dárcovství se těší Spojené státy. Ať už se jedná o kulturu nebo charitu, v přepočtu na jednoho obyvatele daruje průměrný Američan ročně v přepočtu 14 tisíc korun, průměrný Čech jenom stovku.

„V USA je úplně jiná tradice. Tamní společnost je postavena na tom, že občané se podílejí na vytváření společnosti. V Evropě role státu a centrální vlády byla vždy velká. My se chceme přiblížit občanské společnosti. Ambice by se tak měla projevit v tom, že se občané a další sektory budou podílet na vytváření jejích atributů včetně kultury,“ zhodnotila Smolíková.

„Nadnárodní firmy v Česku jsou k tomu stimulovány svými matkami, protože to patří do společenské zodpovědnosti firem. Dárcovství není ale jen otázkou velkých firem a institucí, protože s malými penězi se dá také udělat leccos a pomůže to,“ doplnila Marta Smolíková v pořadu ČT24 Události, komentáře.