Revoluční ulici ukončí moderní Novomlýnská brána

Praha – V historickém jádru Prahy na konci Revoluční ulice u Štefánikova mostu bude stát moderní budova. Prostor, kde kdysi stály novogotické Eliščiny lázně, chtějí architekti zaplnit objektem nazvaným Novomlýnská brána. Podmínkou jeho vzniku je ale demolice starého domu. Projekt se nelíbí odborníkům z Národního památkového ústavu (NPÚ), městští památkáři mu ale již dali povolení.

Projekt Novomlýnské brány je občas srovnáván se symbolem novodobé pražské architektury, tzv. tančícím domem. Oproti běžným skleněným novostavbám má plášť té novoměstské vzniknout z perforovaného plechu barvy mědi, svou výškou nebude budova přesahovat okolní zástavbu.

Podle spoluautora projektu Petra Buriana je použití plechu nutné, aby stavba do prostoru u Revoluční ulice vhodně zapadla. „Souvisí to s tím, jak složité je místo a zadání, které jsme museli řešit v kontextu propletence budov z různých dob a stylů. Vyskytuje se tu barokní domeček, který je přísně památkově chráněn, a je v těsném sousedství budov, které jsou výrazně vyšší a dominantnější. Zároveň je to exponovaná poloha na nábřeží Vltavy,“ přiblížil Petr Burian. „Snažili jsme se udělat budovu, která je pevná, není to žádná lehká skořápka a zároveň nemá atributy klasického domu,“ dodal.

Plechová Novomlýnská brána nemá mít běžnou fasádu s okny, Burian ji považuje spíš než za dům za abstraktní strukturu. Přestože má novostavbě ustoupit novorenesanční dům na konci Revoluční ulice, neobávají se tvůrci projektu Novomlýnské brány žádných protestů. Srovnání například s nedávno zvažovanou náhradou budovy na rohu Opletalovy ulice a Václavského náměstí Petr Burian odmítl. „Jsme v úplně jiné situaci. Jsme svědky zacelování jizvy, která se vyskytla ve vývoji Prahy. Evidentně – a shodují se na tom odborníci napříč konzervativním nebo progresivním spektrem – je závadou na urbanismu Prahy a neměla by tak zůstat,“ zdůraznil architekt.

Řada odborníků proti stavbě protestuje

Projekt ale vyvolává ostré spory. V minulosti vzniklo i několik bizarních návrhů, jak prázdné místo zaplnit, žádný z nich ale přes památkáře neprošel. I tentokrát ale někteří odborníci proti navrhované stavbě protestují. „Domívám se, že ten projekt se tváří příliš autisticky. Já nejsem proti kontrastní architektuře na Starém městě, ale ten kontrast musí být chytrý,“ říká historik architektury Rostislav Švácha.

Nejvíce ale památkářům vadí fakt, že se zbourá dosavadní novorenesanční stavba, podle některých bezvýznamná. „Novorenesanční architektura tvoří podstatnou část Smíchova, Vinohrad, Starého města a vůbec i centra Prahy. Kdybychom takhle bourali všechno, tak co z toho zbude?“ ptá se Ondřej Ševců z Národního památkového ústavu. „Dnes tady stojí činžák, který je mnohokrát přestavovaný a je ošklivý a tu hodnotu, jak uznali památkáři, nemá,“ oponuje spoluautor projektu Petr Malinský.

Hlavní slovo má ale magistrát, jenž likvidaci budovy odsouhlasil už v roce 2009 a posvětil i projekt. „My jsme tu stavbu nechali projednávat dokonce dvakrát ve sboru expertů,“ doplňuje ředitel odboru památkové péče hl. m. Prahy Jan Kněžínek. Pokud vše bude probíhat podle plánu, nová stavba by se měla začít stavět za dva roky. Dům by měl mít více funkcí, zatím se počítá především s obchody, kancelářemi a parkovacími místy, investor nevylučuje, že by v něm mohlo být i více bytů.