Zbiroh – Plátno o rozměru zhruba 40 krát 60 centimetrů, které je vystaveno na zámku Zbiroh, je možná autoportrétem Leonarda da Vinciho. Možná ale také ne. Italský historik Nicola Barbatelli, který obraz do Česka přivezl, a šéfredaktor časopisu Art + Antiques Jan Skřivánek se v rozhovoru pro ČT24 shodli na jediném – stoprocentně to dokázat nelze.
Je to da Vinci, není to da Vinci? Autor je vždy nejistý
Podobiznu muže objevil Barbatelli, ředitel Musea delle Antiche Genti di Lucania, v roce 2008 v jižní Itálii ve sbírkách jedné aristokratické rodiny. Stáří obrazu je datováno do rozmezí let 1505 a 1510. „Přisouzení díla da Vincimu je založeno na velmi přísných studiích a analýzách. Zkoušky trvaly tři roky. Technika malby má sice málo společného s technikou Leonarda da Vinciho, ale rovněž můžeme shledávat blízké rysy s jeho ostatními díly. To, co nás přivádí ke shodným rysům, jsou otisky papilárních linií prstů,“ tvrdí Barbatelli.
Jisté pochybnosti ovšem připouští. „Rád bych ale vysvětlil, že nelze mluvit o absolutním přisouzení, že tento autoportrét je skutečně Leonardův. To nebudeme moci na sto procent tvrdit nikdy. Nemůžeme ani o dalších dílech Leonarda da Vinciho tvrdit, že jsou stoprocentně jeho. Můžeme určit, že spadají možná do jeho tvorby,“ uvedl i v narážce na rozsáhlou výstavu da Vinciho v Londýně, kde je vystaven obraz, který byl renesančnímu malíři nedávno připsán. Malba pojmenovaná Christ as Salvator Mundi (Kristus jako spasitel světa) zachycuje Krista se skleněnou zeměkoulí v dlani a dlouho se mělo za to, že jejím autorem je jeden z da Vinciho žáků.
Rozhovor s Nicolou Barbatellim a Janem Skřivánkem (zdroj: ČT24)
Argumenty, které odborníky vedly k přesvědčení, že londýnský obraz skutečně namaloval Leonardo, jsou podle šéfredaktora časopisu Art + Antiques jiné, než které předkládá Barbatelli. „Argumentoval mimo jiné tím, že se našel otisk prstu. Taková metoda není z pohledu dějin umění relevantní. My nemáme sadu otisků Leonarda da Vinciho, abychom je mohli porovnat,“ namítá.
Barbatelli ovšem více než jistotu autorství vyzdvihuje jinou věc. „Po pěti stech letech vidíme skutečnou tvář Leonarda da Vinciho,“ upozornil. Podobu známého umělce lze vytušit přinejmenším z Leonardova autoportrétu, kresby, která je vystavena do konce ledna v italském Turíně. Tamní výstava Genius a mýtus je předehrou k rozsáhlé výstavě ve francouzském Amboise, pořádané v roce 2019 k pětistému výročí smrti da Vinciho.
I údajný Leonardův autoportrét, který už byl vystaven před třemi lety v estonském Tallinu, chce Barbatelli představit v dalších galeriích. „Důležité je rozpoutat upřímnou diskusi, kde všichni budou moci říct svůj příspěvek, ať už pozitivní, nebo negativní,“ uvedl, co si od dalšího vystavení obrazu slibuje.
Za mimořádných bezpečnostních opatření dovezl 8. ledna pozdě večer ozbrojený doprovod na zámek Zbiroh na Rokycansku nedávno objevený renesanční obraz tváře Leonarda da Vinci. Vpravo je Jaroslav Pácha ze zámku Zbiroh, vlevo objevitel obrazu, historik umění Nicola Barbatelli.
Jan Skřivánek ale způsob prezentace obrazu nepovažuje za správný. „Není standardní postup, že dílo je prezentováno jako Leonardovo. Teď poprvé pan Barbatelli řekl, že je to pouze návrh, že si není jistý. Navíc je překvapivé představovat dílo tak významného umělce nejprve v Estonsku, potom v České republice spíše než v zemích, kde mají nějaké jeho obrazy v expozicích,“ podivuje se.
Na zámku Zbiroh bude dílo k vidění do 18. března v rámci výstavy Příběh rytířského řádu templářů. Instalace nabízí i další zajímavé a vzácné exponáty vážící se k řádu templářů v Itálii, Evropě i ve Svaté zemi.