Fimfárum do třetice všeho dobrého hovoří francouzsky

Praha - Závěrečnou část animované trilogie Fimfárum do třetice všeho dobrého uvede v 50 filmových a digitálních kopiích společnost Cinéma Public Films. Film je uváděn pod názvem Le Jardinier qui voulait etre roi (O zahradníkovi, který chtěl být králem) s odkazem na nejdelší fimfárovskou pohádku Rozum a Štěstí Davida Súkupa a s francouzským dabingem. Na rozdíl od Werichova stěžejního hlasu pracuje s více herci pro hlavní postavy.

Hlavní role vypravěče a některých dalších postav připadla herci André Wilmsovi, nominovaném vloni na Evropskou cenu za herecký výkon ve filmu Le Havre Akiho Kaurismäkiho. Distribuci snímku doprovodí výstava filmových dekorací s loutkami. Vernisáž, která se konala 16. ledna v prostorách Českého centra v Paříži, uvedl režisér David Súkup.

„Následně zamíří putovní výstava do předsálí francouzských kin. Už teď je zamluvená po celé Francii na tři měsíce dopředu,“ řekla Alena Vandasová ze společnosti Maur film, ve které film vznikl. Od premiéry loni v únoru jej v ČR a SR zhlédlo takřka 80 000 diváků. Zároveň už oběhlo tři desítky zahraničních festivalů.

„Na filmu mě zaujala práce s českou animací. Ve Francii známe vaše klasiky animovaného filmu, ale nejednou se objevil novátorský titul producenta Martina Vandase a jeho společnosti, za nímž stojí nová generace animátorů. Nabízí inteligentní pohádky pro děti i dospělé, které nedělají z diváků hlupáky,“ vysvětlil ředitel Cinéma Public Films Valentin Rebondy své rozhodnutí uvést třetí Fimfárum pro francouzské publikum.

Fimfárum do třetice všeho dobrého kombinuje různé techniky, tvoří ho různé pohádky, zároveň nabízí možnost uvádění i ve 3D stereoskopické verzi. Ve Francii se však rozhodli vyřadit z filmu první pohádku Kristiny Dufkové Jak na Šumavě obři vyhynuli.

„Důvodů pro zkrácení filmu bylo více, francouzský distributor cílí zejména na mladšího dětského diváka a upřednostnil tedy i kratší stopáž. Zároveň je pravda, že hospodské scény s náruživými kuřáky by se dětskému publiku bez našeho domácího kontextu složitě vysvětlovaly,“ komentoval to Vandas. Podle něj nešlo o cenzuru. „Vždyť si vezměte, že v pohádce nazvané Rozum a Štěstí se stíná hlava, ve druhé pohádce Vlasty Pospíšilové O kloboučku s pérkem sojčím se pije jedno plzeňské pivo za druhým,“ dodal.

Distribuovat české filmy v zemích velkých kultur není podle ředitele Cinéma Public Films příliš snadné. „Když uvádíte americký, francouzský nebo španělský film, všichni dopředu vědí, co lze čekat. Ale v případě méně známé kinematografie se snažíte lákat na něco, o čem diváci mnoho nevědí. K tomu se přidává i kulturní bariéra, problém s dabingem. Jsem však toho názoru, že malé děti by se měly už od raného věku setkávat s tituly, které jim nabídnou odlišný pohled na svět. A začnou přemýšlet třeba o životě v České republice,“ podotkl Valentin Rebondy.