Putování za vampýrem Tobiášem

Hrádek nad Nisou – Kosterní pozůstatky takzvaného hradeckého vampýra Tobiáše si budou moci zájemci prohlédnout na roční výstavě, která se otevírá v Hrádku nad Nisou. Zde kostru muže, pohřbenou nezvykle mimo hřbitov a navíc obličejem dolů, objevili předloni na jaře.

Kostru archeologové našli při průzkumu prováděném kvůli revitalizaci hrádeckého náměstí a přilehlých ulic. Ležela jen asi20 centimetrůpo povrchem Kostelní ulice, kousek od středověké hřbitovní zdi. U hlavy a u nohou měl nebožtík kameny a u lokte jeho pravé ruky ležely čtyři mince, stříbrné pražské groše z doby krále Jana Lucemburského. Pomohly určit, že žil ve druhé třetině 14. století.

„Domnívali jsme se nejprve, že jde o kostru ženy. Dali jsme jí jméno Stella, protože byla nalezena v den, kdy měla Stella svátek. Z expertizy DNA se ale zjistilo, že jde o muže,“ uvedl ředitel výstavního centra Brána Trojzemí Vít Štrupl.

„Víme, že byl poměrně veliký, měřil 170 centimetrů a byl robustní postavy. Zemřel někdy v dubnu nebo v květnu, bylo mu kolem 50 let,“ doplnil další informace o muži. Zjistilo se také, že trpěl artrózou a zřejmě mírně kulhal. Co bylo příčinou smrti a proč byl tak neobvykle pochován, odborníci ale nevědí. „Nemůžeme vyloučit násilnou smrt, ale rozhodně ne takovou, která by nechala stopy na kostře. Nemůžeme třeba vyloučit oběšení nebo utopení,“ připustil Štrupl, že muž mohl být zavražděn.

Že důvodem místa a způsobu pohřbení mimo hřbitov mohlo být podezření muže z vampýrismu, také stoprocentně potvrdit nelze. „Mimo prostor hřbitova byli pohřbíváni třeba zločinci, sebevrazi nebo jinověrci. Mohli tak být pohřbeni i lidé, kteří byli nějakým způsobem jiní, například s tělesnou nebo dušení vadou,“ vysvětlil Štrupl.

Analýzou DNA se podařilo zjistit i to, že genetičtí příbuzní muže nalezeného v Hrádku většinou žijí na Balkáně, a to v Albánii. Dokonce se podařilo objevit i žijícího příbuzného. Od jeho příjmení získal údajný vampýr jméno Tobiáš. „Je to ale fikce, protože ve 14. století se rodová jména nepoužívala a už vůbec se nedědila,“ upozornil Štrupl.

Odborníkům se také podařilo zrekonstruovat podobu hrádeckého vampýra. Bustu si lidé budou moci prohlédnout nejen v expozici, ale i ve sklepení, kde je v prosklené vitríně nainstalována kostra, a to přesně v té poloze, jak ji archeologové našli.

Výstava současně představí, jak Hrádek a Hrádecko nebo jiná města na německo-polsko-českém pomezí vypadala v době, kdy Tobiáš žil. „Využili jsme i toho, že při archeologickém výzkumu tu byly nalezeny také zbytky staveb ze 14. století a jedna stavba ze 13. století,“ připomněl ředitel, „na výstavě jsme tudíž vysvětlili, v jakém obydlí mohl bydlet, jaká řemesla tady v té době mohla být. A protože se nalezly i zajímavé zbytky cest, tak ukazujeme i to, po jakých cestách se mohl pohybovat.“

Návštěvníci se také dozvědí, koho lidé ve středověku považovali za vampýry a jak se bránili, aby jim neškodili. Výstava nazvaná Vampýr Tobiáš – putování prostorem a časem bude v Bráně Trojzemí přístupná od 24. ledna nejméně jeden rok.