Národní galerie slaví narozeniny a otvírá se zdarma

Praha - Národní galerie (NG) v Praze nabízí o víkendu vstup do všech svých expozic zdarma. Připomíná a slaví tak 216. výročí svého založení a podle generálního ředitele Vladimíra Rösela chce bezplatným vstupem rovněž upozornit na samou podstatu své existence – maximálně se otevřít veřejnosti a připoutat její pozornost na své sbírky. Zájemci se proto mohou dnes a zítra zdarma podívat do pražského Veletržního paláce nebo do paláců Schwarzenberského, Šternberského či Kinských. Zdarma budou také otevřeny Anežský a Jiřský klášter.

Za vznikem veřejně přístupné (Národní) galerie, tehdy Obrazárny, stál před 216 lety zájem šlechty pozvednout pokleslý vkus české (a tou dobou zejména pražské) veřejnosti. „Tady je ta paralela, že se snažíme v tento den se co nejvíce otevřít, zadarmo a všem návštěvníkům,“ dodává generální ředitel Národní galerie Vladimír Rösel.

Hlavní česká instituce věnující se výtvarnému umění tak bezplatně otevírá brány všech sedmi pražských objektů. Zejména v případě Jiřského kláštera na Pražském hradě se jedná o jednu z posledních možností, kdy si unikátní prostory s výtvarným uměním 19. století prohlédnout. Objekt se totiž bude na konci února zavírat. Anežský klášter zase láká na významnou výstavu o životě a době své zakladatelky, princezny a řeholnice sv. Anežky.

Ve Veletržním paláci vystavuje jedenáct finalistů Ceny 333. Ocenění je určeno pro mladé umělce do 33 let z České a Slovenské republiky. Grafický kabinet Veletržního paláce zase nabízí grafické práce Zdenka Rykra.

  • Vladimír Rösel
    Vladimír Rösel zdroj: ČT24
  • Sbírky Národní galerie (Veletržní palác)
    Sbírky Národní galerie (Veletržní palác) zdroj: ČT24

Galerie jako dáma v letech. Je jí už 216

Dějiny NG se začaly psát 5. února roku 1796, kdy se skupinka významných představitelů patrioticky zaměřené české šlechty, společně s několika vzdělanci z řad osvícenského měšťanstva rozhodla „pozdvihnout upadlý umělecký vkus domácí veřejnosti“. Společnost vlasteneckých přátel umění proto založila dvě významné instituce - Akademii umění a veřejně přístupnou Obrazárnu, která se stala předchůdkyní NG.

K Obrazárně přibyla roku 1902 Moderní galerie Království českého jako soukromá fundace císaře Františka Josefa I. Moderní galerie pak začala budovat kmenovou kolekci českého umění 20. století. V roce 1918 se Obrazárna proměnila v ústřední uměleckou sbírku nového státu. Jejího vedení se ujal Vincenc Kramař, který ji za krátkou dobu proměnil v relativně moderní, odborně spravovanou galerii. V roce 1942 přešly pod správu NG fondy zrušené Moderní galerie. Zákon o NG z roku 1949 pak tento stav právně posvětil.


Narozeniny Národní galerie nejsou jedinou příležitostí, kdy je možné bezplatně obdivovat její sbírky. Tradičně se zdarma otevírá i během Pražských muzejních nocí. Kritici galerii v této souvislosti vytýkají, že např. ve srovnání s britskou National Gallery ovšem vstupné za jiných okolností vybírá, kdežto v Londýně je vstup bezplatný, což podle nich zvyšuje počet návštěvníků.

Podle zahraničních zkušeností ovšem vstupné zdarma navyšuje návštěvnost nepatrně. Podle náměstka generálního ředitele NG Nikolaje Savického navíc stávající finanční situace neumožňuje, aby byla galerie bezplatně otevřená celoročně.