Charles Dickens oslovil chudé i bohaté

Portsmouth (Británie) / Praha - Ve svých románech často popisoval osudy lidí žijících na nejnižších příčkách společenského žebříčku. Sám měl s tímto prostředím autentické zkušenosti z dětství a díky svému vypravěčskému talentu je posléze dokázal přetavit v mimořádně poutavé čtení. Svými díly, mezi než patří romány Oliver Twist nebo Nadějné vyhlídky, se Charles Dickens zařadil mezi nejvýznamnější představitele anglicky psané literatury předminulého století.

Romanopisec Charles Dickens se narodil 7. února 1812. Spisovatelskou kariéru zahájil počátkem 30. let 19. století. Zpočátku publikoval hlavně kratší povídky, které vycházely v novinách pod pseudonymem Boz. Zlom v jeho kariéře nastal v roce 1836, kdy dostal objednávku na napsání série humoristických povídek, z níž se nakonec vyklubal román Kronika Pickwickova klubu.

„Dickens měl od dětství dobré vnímání svého okolí. Jako parlamentní a soudní zpravodaj a pracovník v advokátní kanceláři se setkával s lidmi. Dovedl živě vylíčit takové ty typické viktoriánské postavičky, jeho romány svojí strukturou i tematikou reagovaly na dobovou situaci. Byl velice citlivý na společenské otázky a zapůsobil výrazně na veřejné mínění,“ vysvětluje profesor anglického jazyka a literatury Bohuslav Mánek.

Dickense, jenž původně uvažoval o dráze divadelního herce, vynesla jeho literární prvotina mezi nejčtenější autory. Že se nejednalo o náhodný úspěch, potvrdil hned dalším románem Oliver Twist, pojednávajícím o osudech chlapce z chudobince. Kromě větších děl, jako byly ještě romány David Copperfield či Malá Dorritka, se Dickens do povědomí čtenářů zapsal také povídkou Vánoční koleda. Příběh o zázračném napravení bezcitného mamonáře se dodnes těší velké oblibě.

Video Rozhovor s Bohuslavem Mánkem
video

Rozhovor s Bohuslavem Mánkem

Povídka byla od poloviny 19. století, kdy poprvé vyšla, inspirací pro mnohá zpracování. Naposledy třeba filmového ve snímku Roberta Zemeckise s Jimem Carreym v roli skrblíka Scroogea. Lehce hororový příběh přímo na míru hlavním představitelům zpracoval pro divadelní prkna i český režisér Ondřej Sokol. Do hlavních rolí obsadil Karla Rodena, Ivanu Chýlkovou nebo Davida Kollera. „Dickens je výjimečný tím, že pod těmi barvotiskovými obrázky dokáže neuvěřitelným způsobem odhalit to temné,“ říká Sokol.

Schopnost oslovit svými knížkami jak chudé obyvatele viktoriánské Anglie, tak i příslušníky vyšších vrstev vynesla Dickensovi věhlas, s nímž se žádný jiný britský autor té doby nemohl srovnávat. Spisovatel zemřel v červnu 1870 a jako jedna z nejprominentnějších postav své doby byl pohřben ve Westminsterském opatství.

Dvousté výročí narození spisovatele si dnes připomínali po celé Británii. Britský kulturní institut British Council pořádá maraton 24 čtení z 24 Dickensových textů během 24 hodin. Oslav se účastní i následník trůnu princ Charles, který dnes navštívil muzeum Charlese Dickense v Londýně a položil věnec na hrob literáta ve Westminsterském opatství.

Dickense si čtením připomněli i jinde ve světě, mimo jiné i v zemícch jako Irák, Čína nebo Pákistán. Češi díla slavného britského autora znají, ale možná spíš ze školy než z vlastní čtenářské zkušenosti. „Myslím, že nečtou ani Jiráska ani Němcovou. Máte pocit, že jejich jazyk vám nesedí, nerozumíte tomu, říkáte si, proč je tam tak dlouhý popis stromů,“ odhaduje Lenka Hanzlíková z pražské Městské knihovny, proč Dickens české, zejména mladé čtenáře příliš neláká.