V Montrealu opět rozhodnou o osudu pana Nováka

Montreal - Kinoautomat označovaný za první interaktivní film světa se po 45 letech vrací do Montrealu. Diváky v Kanadě ohromil už na světové výstavě EXPO '67, kde byl poprvé představen veřejnosti. Dcera autora projektu Radúze Činčery Alena ho dnes uvede v rámci festivalu quebeckého filmu.

Projekt Kinoautomat: Člověk a jeho dům byl první interaktivní film na světě, ve kterém diváci mohli zasahovat do děje. Film se vždy v určitém napínavém momentě zastavil, na jeviště před plátno vyšel moderátor a vyzval diváky, aby pomocí dvou tlačítek ve většinovém hlasování rozhodli, jak bude příběh pokračovat.

Snímek byl pojat jako situační komedie a jeho zápletka se točí okolo obyvatel jednoho činžovního domu, hlavní hrdina pan Novák je zároveň i průvodcem příběhu. Filmovou část Kinoautomatu tvořily situační komedie z tvůrčí dílny Pavla Juráčka, Miroslava Horníčka, Jána Roháče, Vladimíra Svitáčka a Radúze Činčery s Miroslavem Horníčkem v hlavní roli. Spolu s ním se v interaktivním projektu objevili Miroslav Macháček, Josef Somr, Karla Chadimová či Libuše Švormová.

Režisérkou zrekonstruované verze i jeho cizojazyčných variant je dokumentaristka Alena Činčerová. „V Montrealu budeme hrát původní film opatřený francouzskými titulky,“ prozradila. Jevištního partu Miroslava Horníčka se ujme kanadský herec Patrick Hivon. Zájem o vstupenky už projevili i pamětníci, kteří na EXPO viděli Kinoautomat s anglicky mluvícím Horníčkem na scéně.

„Pan Horníček tehdy neuměl ani slovo anglicky a celý jevištní part se proto během několika týdnů naučil jen jako soustavu zvuků, kterým však pranic nerozuměl. Táta vyprávěl, že až do okamžiku, kdy Horníček poprvé vylezl před lidi, kteří se opravdu smáli v místě, kde tušil, že by se měli smát, tak vůbec nevěřil, že jeho angličtina může fungovat. A ona opravdu fungovala,“ zavzpomínala Činčerová v rozhovoru pro Kino Světozor, kde měl Kinoautomat obnovenou pražskou premiéru po 35 letech v květnu 2007.

České publikum totiž mělo možnost zhlédnout projekt na filmovém plátně jen v rozmezí jednoho roku v letech 1971 - 1972, právě k Kině Světozor. Poté byl film kvůli nepohodlnosti a neoblíbenosti tvůrců zakázán. Radúz Činčera jako československý občan navíc svůj vynález ani nemohl prodat, práva byla zcela v rukou státní organizace.

Film tak nakonec získala neznámá zájemkyně za minimální obnos jako umoření dluhu ČSSR týkajícího se nákupu jiného filmu. Je známo, že se Kinoautomat objevil v Texasu roku 1968, pak se po něm opět slehla zem. V roce 1974 se podařilo jistému americkému producentovi práva od nové majitelky vysoudit a Činčerův projekt opět spatřila veřejnost, tentokrát na světové výstavě EXPO '74 ve Spokane ve státě Washington.

Obnovenou světovou premiéru měl Kinoautomat v roce 2006 v Londýně. Potlesk od té doby sklidil v deseti zemích - USA, Itálii, Švýcarsku, Belgii nebo Švédsku. V Praze se naposledy promítal před dvěma lety. „Mým přáním je, se ještě vrátit. Záleží, jak se domluvíme s vedením Kina Světozor, kde bychom rádi udělali jednou měsíčně pravidelné představení,“ přeje si Činčerová, podle níž se lidé o interaktivní projekt jejího otce stále zajímají. Od dubna 2008 ho mohou zájemci získat aspoň na DVD.