Praha – Památkáři nesouhlasí s razancí úprav, které si vyžádá přestavba renesančního paláce U Drahomířina sloupu na Loretánském náměstí. Historická budova, jejímž majitelem je podnikatel Zdeněk Bakala, by se do dvou let měla přeměnit v sídlo Knihovny Václava Havla. Národní památkový ústav zcela odmítl hned několik částí projektu, pražský magistrát jich ale většinu s podmínkami povolil. Starosti má investor i s posledním nájemníkem, který se stále odmítá z paláce vystěhovat.
Je k Havlově knihovně magistrát málo přísný?
Knihovna Václava Havla jako instituce existuje od roku 2004, mezi její spoluzakladatele patří manželka bývalé hlavy státu Dagmar. Instituce dosud nedisponuje vlastním sídlem. Miliardář Bakala dům, ve kterém dříve žila například manželka někdejšího prezidenta Edvarda Beneše, koupil v polovině loňského roku.
Náklady na přestavbu paláce odhadl Bakala na přibližně 200 milionů korun, je ale připraven zaplatit i více. Havlova knihovna si bude pronajímat zhruba třetinu rekonstruované budovy. V dalších částech paláce by mohla být Havlova kancelář, ale i sídla některých nevládních organizací. Ambiciózní plány počítaly i s vybudováním luxusní rezidence, jejíž součástí by byla vířivka nebo bazén. Z toho sice nakonec sešlo, řadu dalších sporných bodů ovšem magistrát navzdory námitkám památkářů posvětil.
Reportáž Terezy Kručinské (zdroj: ČT24)
"Vyjádření Národního památkového ústavu bylo pouze podkladem pro rozhodnutí správního úřadu – odboru památkové péče. Není pro nás nijak závazné,„ vysvětluje mluvčí Magistrátu hlavního města Prahy Tereza Krásenská. “Kdyby to byl projekt pouze pro rezidenci, byl by zcela jednoznačně označen za nepřijatelný a věřím, že by ho pak magistrát posuzoval jinak," domnívá se ale kunsthistorik Josef Štulc, předseda české sekce poradního orgánu UNESCO.
Architekti: Přestavba je ohleduplná
Vlastník paláce U Drahomířina sloupu odkazuje kritiky na architekty Ricarda Bofilla a Marka Tichého, kteří jsou autory projektu přestavby. „Zadal jim přípravu citlivé rekonstrukce, která zachovává a dá vyniknout veškerým historickým hodnotám domu,“ vzkázal Bakalův mediální zástupce Pavel Kočiš.
I jeden ze spoluautorů projektu Marek Tichý trvá na tom, že přestavba je k památce velmi ohleduplná. V řadě věcí prý památkářům ustoupil. "Víme z historie, že i případy rekonstrukcí, s nimiž památkový ústav nesouhlasil, se staly zdařilými ukázkami, jak moderní architekturu skloubit s historickým kontextem Prahy," dodává.
Sám Havel, jehož práce, poznámky i materiály o něm knihovna shromažďuje, do celého sporu zatím vstoupit nechce. „Václav Havel není majitelem domu ani členem správní rady Knihovny Václava Havla,“ vysvětlila exprezidentova tajemnice Sabina Tančevová. „Podle jeho informací byl projekt památkovým odborem Magistrátu hl. města Prahy s připomínkami přijat a architekti i památkáři spolu nadále jednají.“
Přestavbu komplikuje i poslední obyvatel domu
Architekti sice nedávno při představování projetu odhadovali, že nové sídlo Knihovny Václava Havla by mělo být otevřeno do dvou let, kdy se začne s rekonstrukčními pracemi ale zatím není jasné. Kromě dohadů s památkáři brzdí vznik knihovny i poslední nájemník, který se nechce odstěhovat ani za nabízené odstupné převyšující šest milionů korun. S ostatními nájemníky se investor knihovny dohodl na vystěhování již před časem. Zástupce Bakaly Pavel Kočiš ale zhruba před čtrnácti dny uvedl, že výstavba bude pokračovat bez ohledu na spor s obyvatelem objektu.
GALERIE
Představování projektu Knihovny Václava Havla