Mayovky – první setkání s romantikou, hrdiny a padouchy

Praha – Old Shatterhand se loučí s umírajícím Vinnetouem a před očima se mu odehrávají společně prožité chvíle. Milovníci Karla Maye mají slzy na krajíčku a okamžitě se jim vybaví slavné mayovky, které četli pod lavicí či pod peřinou. Kluci si pak hráli na indiány a holky mezi sebe vzali pouze tehdy, když byly aspoň trochu podobné Nšo-či nebo Ribbaně. Samozřejmě jen ti nejlepší mohli představovat samotného apačského náčelníka Vinnetoua, či jeho věrného bratra Old Shatterhanda. Karel May si sice ve svých knihách statečně vymýšlel, ale věřil v rovnost a bratrství lidských ras. Slovy nejslavnější indiánské postavy ze svých knih: K takovým je shovívavý i Velký Manitou.

Romantika na každé stránce a dobro vždy zvítězilo nad zlem. A nešlo o pohádky pro malé děti, byly to opravdové příběhy z Divokého západu, kde hlavní roli hrála odvaha a přátelství na život a na smrt. To byla mayovská horečka 60. let, která se vracela vždy, když se v kinech objevila nějaká další zfilmovaná mayovka - americký western podle knih německého spisovatele, natočený v tehdejší Jugoslávii a indiánského hrdinu v něm hraje Francouz. Tvůrce filmové předlohy si svou Ameriku vybájil. Podobně jako si kdysi čeští trampové našli svou vlastní Ameriku v jednom z lomů nedaleko Prahy. 

Mladí leželi v knížkách, ale ještě více hltali své hrdiny v kinech. A ti, co to mysleli doopravdy, se neváhali na znamení opravdového přátelství pořezat, aby si smíchali svoji krev. 

A co vlastně bylo na Mayovi tolik atraktivní? Bylo tam všechno, od popisu přírody přes vtipnou konverzaci až po akci. „Chci za to zpětně poděkovat českým verzím Mayových románů v podání překladatele Vítězslava Kocourka, který prokrátil již tehdy nečitelné předlohy. To se týkalo nejen dialogů a popisů, ale též pro Maye důležitých pasáží věnovaných otázkám víry a němectví. Dostali jsme tak čtivý text, kterému tahle parafráze nesmírně prospěla,“ komentuje mayovky hudební publicista Karel Deniš, který pod pseudonymem Karel Jordán napsal knihy Muž zvaný Old Shatterhand, Můj bratr Vinnetou a Tenkrát na Západě. 

A nešlo jen o konec 60. let. Mayovky, verneovky a foglarovky přitahovaly dětskou duši i v období normalizace.

Řekli o mayovkách: 

Miroslav Paleček, písničkář: „Karel May, Jules Verne, Jaroslav Foglar, nebo chcete-li mayovky, verneovky a foglarovky - to vše pro mě znamenalo první setkání s romantikou, tradicí, fantazií, padouchem a hrdinou, dobrem a zlem, láskou i nenávistí, úctou k moudrým a starším, a v neposlední řadě i k poznání pravého nefalšovaného kamarádství.“ 

Marek Eben, herec, moderátor a hudebník: „Mayovky jsem četl většinou hltavě a často s baterkou pod peřinou. A čím víc nám ve škole nutili Timura a jeho partu, tím atraktivnější pro nás byly mayovky nebo Rychlé šípy.“ 

Zdroj: Karel May na internetu

Karel Deniš, hudební publicista o filmech: „My jsme ho měli rádi jako hrdinu, statečného náčelníka, a ženským se nutně líbil, protože to byl hezký člověk.“




Vinnetou a jeho bratr Old Shatterhand 

Apačský náčelník Vinnetou se zrodil v novele Old Firehand (1875), Old Shatterhand pochází z povídky Unter Würgern (1879). Roku 1893 se na pultech objevily první tři svazky románu Vinnetou. O několik let později se May stal spolupracovníkem časopisu pro mládež Der Gute Kamerad, kterému věnoval řadu svých klasických příběhů, jako například Syn lovce medvědů, Poklad ve Stříbrném jezeře nebo Petrolejový princ. V těchto knihách o boji dobra se zlem se již naplno zabydlela nerozlučná dvojice Vinnetou a Old Shatterhand a další postavičky, jako Sam Hawkens, Tlustý Jemmy, Dlouhý Davy nebo Hobble Frank. 

Vinnetoua, náčelníka kmene Apačů Mescalerů, May popisoval jako statečného a ušlechtilého bojovníka utlačovaných. Těsně, než umíral, mohl mít čtenář, ale i divák pocit, že jde o nadpozemskou bytost, k níž neodmyslitelně patří dlouhé černé vlasy, kůň Ilči a „stříbrná puška“. Filmovým Vinnetouem a hrdinou všech náctiletých byl francouzský herec Pierre Brice. 

Vinnetou a Old Shatterhand
Zdroj: www.fdb.cz

Vinnetou je synem původního náčelníka mescalerských Apačů Inču-čuny, kterého kromě otce vychovával také Klekí-petra, bílý příslušník Apačů. Jeho sestra Nšo-či (Krásný Den) se zamiluje do Old Shatterhanda. Nicméně jejich láska netrvá dlouho, Nšo-či v náručí Old Shatterhanda umírá. Ani Vinnetouova láska nedopadne dobře – jeho Ribanna z kmene Assinibonů se provdá za zálesáka Old Firehanda a nakonec také zemře. 

Old Shatterhand se neobjevuje jen ve Vinnetouovi, byl též hlavní postavou v románu Syn lovce medvědů (1887). Ke statečnému a neohroženému zálesákovi patří pušky medvědobijka a henryovka a kůň Hatátitlá. Prototyp Old Shatterhanda se objevil i v Mayových knihách z Orientu, kde vystupoval pod jménem Kara ben Nemsí (Karel, syn Německa). Jeho věrnými společníky zde byli sluha Hadží Halef Omar a kůň Ríh. May se postupně se svým hrdinou ztotožnil a své knihy psal v první osobě, jako kdyby popisoval na vlastní kůži prožitá dobrodružství. Ve filmech tohoto hrdinu hrál americký herec Lex Barker, který zemřel v květnu 1973 tři dny po svých čtyřiapadesátých narozeninách na infarkt. 

Hawkens: „Nejhorší je, že mě svědí skalp a já se nemůžu poškrábat.“

K mayovkám neodmyslitelně patří i Sam Hawkens, zábavný až legrační veterán občanské války. Nosí paruku, protože byl v minulosti skalpován, a z toho si i sám dokáže dělat legraci: „Nejhorší je, že mě svědí skalp a já se nemůžu poškrábat.“ Byl prvním učitelem Old Shatterhanda na Divokém západě a od něj také pochází Old Shatterhandovo jméno, které znamená „Drtící ruka“. Jméno vymyslel kvůli tomu, že Old Shatterhand, kterého rád nazýval zelenáčem, dokázal skolit svého protivníka jednou ranou pěstí. Ve filmových mayovkách ho hrál německý herec Ralf Wolter. 

Nelze zapomenout též na hlavního padoucha Santera, který zavraždil Vinnetouova otce Inču-čunu a sestru Nšo-či. Santer zahyne až po smrti Vinnetoua, který se ho během svého života marně snažil dopadnout. Ještě předtím, než se omylem vyhodí do povětří, stihne roztrhat Vinnetouovu závěť. Ve filmovém zpracování prvního dílu Vinnetoua hraje Santera švýcarský herec Mario Adorf.