Vítejte zpátky mezi Temnými stíny Tima Burtona

Toto je temná i barevně veselá, extravagantní burtonovka o tom, co se vám může stát, když nechcete dát nadržené čarodějnici. Abych byl přesný, když ji nedřív ochotně sklátíte a pak děláte fóry, jako že už nechcete, aby na vás nechutně spočívala svými rty a nutila vás k zneuctění svých ženských segmentů (nebo co to tam má) – i když je třeba objektivně přiznat, že to, co nosí pod červenými šaty Eva Greenová, se odmítá normálnímu chlapovi hodně těžko (ale u upírů to možná funguje jinak). S čarodějnicemi si prostě člověk nemá nic začínat, protože mu to mohou dát pěkně sežrat, tak jak to někdy kolem roku 1770 udělala zhrzená čarodějnická důra Angelique Bouchardová jistému Barnabasi Collinsovi. Podle hesla „když tě nemůžu mít já, nebude tě mít ani žádná jiná a k tomu zničím všechno, co máš rád“ hodila do Barnabasova života pekelné vidle. Tak tenhle nebohý chlapec za to, že si s ní jednou vrznul, přišel o rodiče, milovanou dívku a prosperující rybí továrnu v městečku Collinsport ve státě Maine. Uznejte, jestli je tohle úměrná cena za jednu soulož s čarodějnicí (i když z filmu není jasné, jestli to třeba nebylo víckrát). A ještě k tomu z něj učinila upíra, jehož nesmrtelnost jí zaručovala, že kdyby se přece jen nějak osvobodil z rakve, v níž byl vesničany pohřben, a nezetlely-li by mezitím jeho údy na prach, mohlo by případně ještě k něčemu dojít. Zhruba o dvě stě let později k tomu opravdu došlo, a bylo to hustý maso…

Nemrtví v dlouhých černých pláštích, přes den hnípající ve svých rakvích a tmavých kryptách a v noci hroužící své pověstné špičáky zpravidla do hrdel nevinně spících dívek, chlemtají krev již pěknou řádku let i na filmovém plátně. Od hraběte Orloka, Upíra Nosferatu (kterým to v roce 1922 vlastně všechno začalo), přes Draculu (1931), jenž následoval brzo poté a zabarvil Karpaty krví, až po řadu současných kreací typu Interview s upírem, Ples upírů či upírskou sériovou vyvražďovačku Blade. Smiřme se s tím, že tady prostě jsou, hladoví a nenasytní, čekající na svoji příležitost a přicházející tiše a nečekaně jako mlha, která se provlékne pode dveřmi, či matná silueta, jež se mihla matným světlem plynové lampy a splynula s nocí. A její temnotou probleskují jejich bledé aristokratické tváře s žíznivými úsměvy, plnými krve a bezednýma očima, připomínající ponuré propasti jejich věčného a proklatého života. Takoví jsou, podobní přízračným nočním můrám a vlastně i jeden druhému – až na toho, který právě přichází…

Barnabas leze z rakve

A má proklatě žíznivou slinu na čerstvou krev. Na nějakých dvě stě let ho pod zem uzemnili zabednění vidláci, poštvaní neukojenou čarodějnicí Angeliqou, a nebýt dělníků, kteří ho náhodou vykopali, hnil by v téhle vlhké a těžké tmě možná dodnes. Však se jim také odměnil a se slovy „velmi se omlouvám, ale nedovedete si představit, jakou mám žízeň“ je vzápětí vylokal do poslední kapky. Pěkný násoska je tenhle Barnabas Collins, který se s tím moc nemaže, a i když je krev hustší než voda, dokáže těch vašich životně důležitých pět litrů vyzunknout na ex za pět vteřin. A když ho naštvete nebo akutně potřebujete uhasit dvě stě let starou žízeň, možná to dá i pod pět. 

Temné stíny / Eva Greenová
Temné stíny / Eva Greenová
Více fotek
  • Temné stíny / Eva Greenová zdroj: Warner Bros. http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/36/3565/356438.jpg
  • Temné stíny / Jonny Lee Miller, Helena Bonham Carterová zdroj: Warner Bros. http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/36/3565/356434.jpg
  • Temné stíny / Gulliver McGrath, Jonny Lee Miller, Michelle Pfeifferová, Chloë Grace Moretzová zdroj: Warner Bros. http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/36/3565/356436.jpg
  • Temné stíny / Bella Heathcoteová zdroj: Warner Bros. http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/36/3565/356426.jpg
  • Temné stíny / Michelle Pfeifferová zdroj: Warner Bros. http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/36/3565/356427.jpg

Tak došlo k tomu, že po dvou stoletích totální samotky v těsné rakvi (kde si mohl všechno v klidu promyslet) se v roce 1972 znovu vrací na rodné panství Collinwood. Mnohému z toho, co vidí kolem sebe, nebude rozumnět, mate ho svítící „M“ na jedné z budov Collinsportu (jež může klidně znamenat hamburgry nebo Mefistofeles) či proč ho, místo aby mu osedlali koně, šoupnou do chevroletu. Ale jedno je mu jasné – z ruiny zchátralého Collinwoodu, v němž utrápeně žijí jeho zkrachovalí potomci, musí vykřesat starou slávu, ve městě znovu obnovit rybí byznys, který tu kdysi založil jeho táta, a vykostit hajzla, který tuhle destrukci jeho rodu způsobil.

Nezbylo jich z klanu Collinsů málo: Unavená hlava rodiny Elizabeth (elegantní Michelle Pfeifferová) která vezme věcně na vědomí, že do rodiny přibyl upír, protože už ji nic nelidského nemůže překvapit, její vyměklý brácha, kleptoman Roger (kterého časem Barnabas vyluxuje z rodinné sestavy, protože mu nestojí ani za vypití), jeho dvě děti – patnáctiletá teenagerka Carolyn (která je vlastně vlkodlak a Barnabas jí připadá jako sjetý páprda, co je permanentně na koksu) a desetiletý David s neurózami, co by se nevešly na valník, a který hodlá zlikvidovat další chůvu Victorii, jež jako by z oka vypadla Barnabasově staré lásce, kterou čarodějnická mrcha Angelique donutila skočit z Vdovského vrchu, takže se její tělo roztříštilo o útesy. Pěkně po burtonovsku se nám to morbidně, bizarně a temně zamotává, k čemuž svým dílem přispívá i Timova manželka Helena Bonham Carterová alias dr. Julia Hoffmanová, trochu nymfomanka, trochu alkoholička a trochu psychiatr, která by si s Barnabasem ráda vyměnila trochu krve, aby si také střihla trochu nesmrtelnosti. A k obyvatelům Collinwoodu patří i sluha Willie, jehož Barnabas uhrane do role svého poskoka, protože je to skrček, který na pořádné napití také nevypadá.

Temné stíny
Temné stíny

A proti nim nestojí nikdo jiný nežli stále sexy a na Barnabase stále stejně nadržená čarodějka Angelique, která drží slovo a likviduje všechno, co má Barnabas rád. Změnit by se to mohlo, jedině kdyby s ní vlezl navěky do postele, což se mu při jeho nesmrtelnosti dvakrát nechce (byť se mu tak trochu divíte, co vidí na vycmrndlé a poněkud mdlé Victorii, čeho by tahle čarodějnice neměla minimálně dvakrát tolik).

A tak se bude znovu bojovat, protože boj je to, co mají oba v krvi i ve scénáři!

Barnabas znovu uklizený do rakve

Nelehký je úděl kultovních a originálních režisérů se specifickým rukopisem, protože jejich údělem je býti takovými celou svoji kariéru a neúnavně přicházet s ohromujícími peckami, před kterými si všichni sednou na zadek. Introvertní extrovert Tim Burton (Batman, Ed Wood, Ospalá díra) je takovým kultovním a originálním režisérem s nezaměnitelným rukopisem, etablovaným hitmakerem, libujícím si v temnějších až pochmurných polohách, s evidentní zálibou pro dokonalou výpravu, práci s vyzkoušeným týmem a svět barvitých monster (které, zdá se, má někdy radši než lidi).

Není proto překvapivé, že mezi jeho letité inspirační zdroje patří i monumentální televizní seriál Dark Shadows, o takové (ne)normální rodince Collinsových z šedesátých a počátku sedmdesátých let minulého století, kterého bylo spácháno více než dvanáct set dílů, jež se našim cenzurovaným obrazovkám prakticky vyhnuly (což činí sledování Temných stínů nikoli problematickým, ale určitě ve vztahu k různým vychytávkám méně košatým).

Natočit poctu takto rozmáchlé gotické soap opeře transponované do kultovního seriálu a nenechat se přitom uválcovat přívalem jeho motivů je především problém scénáristický. A scénář je také hlavním problémem Burtonových Temných stínů, které jakkoli sázejí na v zásadě jednoduchý, průhledný a snadno předpověditelný příběh, jsou hodně (či spíše příliš) pestrobarevnou žánrovkou s řadou citací a klišé, vzbuzujících pocit již někdy obdobně viděného. Ale také tak trochu nahodilého a lineárně naskládaného tak, že paradoxně platí, že je vcelku jasné, jak se bude jednoduchý děj vyvíjet, ale také, že se může vzápětí stát cokoli, neboť vyprávění není řízeno logikou, ale spíše snahou nasypat do něj co nejvíce relevantních ingrediencí žánru a spoléhat, že si to divák už nějak přebere.

To, co chybí scénáři, laděném tak trochu do tóniny Addamsovy rodiny, hodně kompenzuje Burtonova režie, která by dokázala poutavě a barvitě převyprávět i opravu vodovodní trubky, byť členům jeho fanclubu bude výsledek zřejmě připadat málo temný, gotický, bizarní a ujetý způsobem, na jaký jsou zvyklí. Symptomatické pro burtonovky je silné herecké obsazení v čele s Johnny Deppem (který je tu vystajlovaný trochu jako nejmenovaná rocková hvězda, na projektu se podílí i jako producent),s kámošem Timem Burtonem spolupracuje již poosmé. Michelle Pfeifferová dokáže být stále nepřehlédnutelná (i když toho na hraní nemá moc), Helena Bonham Carterová tradičně spolehlivá a čarodějnická mrcha Eva Greenová fatálně sexy (jak už takové mrchy nezřídka bývají).

Temné stíny / Johnny Depp
Temné stíny / Johnny Depp
Více fotek
  • Temné stíny / Johnny Depp zdroj: Warner Bros. http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/36/3565/356432.jpg
  • Temné stíny / Johnny Depp zdroj: Warner Bros. http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/36/3565/356433.jpg
  • Temné stíny / Johnny Depp zdroj: Warner Bros. http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/36/3565/356430.jpg
  • Temné stíny / Johnny Depp,Michelle Pfeifferová zdroj: Warner Bros. http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/36/3565/356429.jpg
  • Temné stíny / Chloë Grace Moretzová, Gulliver McGrath, Johnny Depp zdroj: Warner Bros. http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/36/3565/356428.jpg

Barnabas v žádné rakvi dlouho nevydrží

Nepřekvapuje ani to, že Tim Burton tradičně sází na vyzkoušenou partu (a to nikoli pouze castingovou), opět se tu hraje podle svižných not Dannyho Elfmana, který pro něj píše partituru již potřinácté, a znovu se o Oscara (kterého obdržel za Ospalou díru) bude pokoušet za vymazlenou výpravu odpovědný Rick Heinrichs. Hodně se na atmosféře snímku podepsal i místy téměř pohádkový vizuál, snímaný arriflexkou francouzského kameramana Bruna Delbonnela, který atmosféry prostě umí (vzpomeňte si na jeho Amélii z Montmartru).

Přestože Temné stíny zřejmě nezachvějí burtonovským filmovým světem, je to příjemný a svým způsobem zábavný film, který mixuje melodrama, horor, humor a romanci tak, že nejste-li žánroví fundamentalisti, kteří mají rádi konzervativní šablony, můžete si je docela užít. A vrátit se s nimi do sedmdesátých let, kdy Barnabas (se svojí tradiční omluvou) zlikvidoval možná posledního žijícího hippieho, a taky tak trochu ke stylu Beetlejuice, s nímž kdysi Tim Burton začínal. Legrácky, hlášky a sexy záporačka místo gotického dusna, to se dá snést a smířit se s tím, že Tim tentokrát natočil vlastně takovou milou a laskavou oddychovku v hororovém aranžmá nebo spíše fantasy hororovou komedii, která nám vzkazuje, že prokletý je ten, kdo nedovede milovat – a nemusí to být vždycky nutně jen čarodějnice. Nemyslíte, že má vlastně pravdu?

DARK SHADOWS. USA 2012, 113 min, české titulky, od 12 let, 2D. Režie: Tim Burton. Scénář: Seth Grahame-Smith. Kamera: Bruno Delbonnel. Hudba: Danny Elfman. Hrají: Johnny Deep (Barnabas Collins), Michelle Pfeifferová (Elizabeth Collins Stoddardová), Helena Bonham Carterová (Dr. Julia Hoffmanová), Bella Heathcoteová (Victorie/Josette), Eva Greenová (Angelique Bouchardová), Johnny Lee Miller (Roger Collins), Jackie Earle Haley (Willie), Christopher Lee (kapitán Clarney). V kinech od 10. května 2012.