Jagellonci ožívají s kutnohorskou výstavou

Kutná Hora – Snaha přiblížit slavnou dynastii Jagellonců v mezinárodním kontextu vyústila do uspořádání výstavy Europa Jagellonica. Exhibice se bude až do září konat v galerii gotické Kutné Hory a představí kresby, grafiky, reliéfy a další předměty i památky spjaté s pozdním středověkem a raným novověkem.

Výstava je rozdělená do tří částí. První se zabývá členy Jagellonské dynastie, studuje jejich životy a mapuje jejich působení v rámci kralování. Druhá část se věnuje všem zemím, kterým Jagellonci ve 14. a 15. století vládli - pozornost tedy strhuje na Uhry, Litvu, Česko a Polsko. Do třetice výstava reflektuje vybrané fenomény, jež nějakým způsobem ovlivnily kulturu tehdejší doby. K dispozici je zhruba tři sta exponátů. 

Do akce se zapojí nejen Galerie Středočeského kraje Jezuitská kolej, ale rovnou celá Kutná Hora. „Na jedinou vstupenku budou moci návštěvníci navštívit dalších dvanáct lokalit,“ vysvětlil autor výstavy Jiří Fajt. Výstava zasahuje ale do celé republiky, takže se na ní podílejí i další města – ať už tematickými přednáškami či koncerty. 

Jagellonská dynastie vládla v letech 1386–1572 a její kořeny historici hledají až v Litvě. V roce 1386 se stal Vladislav Jagello polským králem a započal tedy téměř dvě století mocenské nadvlády. 

Video Reportáž Petry Schubertové
video

Reportáž Petry Schubertové

Příslušníci slavného rodu spravovali v postavení vévodů rozsáhlá území Baltu, Jaderského a Černého moře. Bez nadsázky se tedy stali pány středovýchodní Evropy. Mezi nejznámější české vládce patřil Vladislav II. Jagellonský se synem Ludvíkem. 

Dvory v Krakově a Budíně ve své době podporovaly výtvarné umění a reprezentovaly kulturní centra a vzdělání v době humanismu. 

Europa Jagellonica se ale v Česku neohřeje příliš dlouho. Jde totiž o putovní záležitost, tudíž se na podzim převeze do polské Varšavy a následně do německého Berlína.