Umělci mezi heydrichiádou a kolaborací

Praha – Na téma kolaborace a vlastenectví v českém kulturním prostředí za protektorátu je zaměřena dvoudenní konference, která se poslední dva květnové dny koná v Praze. Přednášky odborníků a publicistů se dotknou historie, literatury či kinematografie.

Nevybíráme si, do které doby se narodíme; můžeme zažít osudový zlom v běhu dějin. Ale pak už spočívá na naší volbě, jak se zachováme, píšou v úvodu ke konferenci její pořadatelé – Obec spisovatelů a Městská knihovna v Praze. Konference Čeští umělci za okupace – mezi heydrichiádou a kolaborací se pokouší o samostatnou reflexi osobních dilemat a jednání umělců během nacistické okupace. Příspěvky jsou rozděleny do dvou bloků: první je věnován literatuře a historickým aspektům, druhý kinematografii a odkazu Lidic.

„Cenzura, strach, boj o přežití se odrážely samozřejmě i na činnosti umělců. Osobně hodnotím období protektorátu a heydrichiády jako nejtěžší období naší kultury,“ popisuje válečnou dobu jeden z přednášejících, badatel a publicista Radek Žitný.

Do programu konference přispěje přednáškou o protektorátním rozhlasovém skeči, který zpracoval i ve stejnojmenné publikaci. „V hraných scénkách, které trvaly deset až dvacet minut, byly pokleslým způsobem zesměšňováni představitelé exilové vlády. Samozřejmě měly i antisemitskou tendenci,“ přiblížil, co rozhlasový skeč vlastně byl.

Politická propaganda tohoto typu v rozhlase začala s příchodem zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Emanuel Moravec, ministr školství a národní osvěty v protektorátní vládě, vydal příkaz, aby ve skečích účinkovali známi komici. Za nespolupráci jim bylo vyhrožováno vězením. „Nejzajímavější je pro mě osud zapomínaného herce, režiséra a scenáristy Čeňka Šlégla,“ podotkl Žitný. „Osud souputníka a spolupracovníka Vlasty Buriana je přímo exemplární. Účastí v politických rozhlasových skečích se zkompromitoval a po válce byl odsouzen k těžkému žaláři, ačkoli prokazatelně několik rodin podporoval a několika lidem zachránil život.“

Šléglův osud zpracoval Žitný také v jedné ze svých knih. Prvorepublikový elegán, který ztvárnil více než osmdesát filmových rolí, nebyl ale zdaleka jediným z prvorepublikových herců, jehož hlas ve skečích zazněl. Slyšet mohli lidé i zmíněného Vlastu Buriana. „Vyhnout se jim se naopak podařilo Františku Filipovskému. Sporná je účast Jindřicha Plachty, nelze říct, jestli se jich účastnil, nebo ne,“ dodal Žitný.

Téma rozhlasových skečů a účasti známých umělců v nich považuje v jistém smyslu za aktuální i dnes. „Jsou ukázkou toho, jak se dají využít a zneužít média,“ domnívá se.

Konference Čeští umělci za okupace – mezi heydrichiádou a kolaborací se koná v hlavní budově Městské knihovny v Praze 30. A 31. května, vždy od 08:00 do 16:30. Vstup je zdarma.