Nedosažitelná láska končí Krvavou svatbou

Olomouc - Vášeň, tragická láska, zrada a msta se mísí v příběhu o jedné veselce, která skončila nelítostným honem na člověka. Krvavou svatbu španělského dramatika a básníka Federika Garcíi Lorky nastudoval v Moravském divadle Olomouc umělecký šéf Divadla F. X. Šaldy v Liberci Michal Lang. Do hry zapojil kompletní osazenstvo olomoucké činohry.

V Krvavé svatbě je patrný jeden z ústředních dramatických motivů Lorkovy tvorby – nedosažitelnost či neuskutečnitelnost lásky. V tříaktové tragédii se mladík ze španělské vesnice má oženit s chudou dívkou, která již jeden sňatek málem zažila – Leonardo se ale nakonec neoženil s ní, ale s její sestřenicí. Milenci však nadále udržují tajný vztah a ve svatební den nevěsta s Leonardem uprchne.

„Příběh Krvavé svatby byl pro Lorku velmi osobní,“ upozorňuje Lang. „Jako homosexuál velmi dobře věděl, o čem píše. Ve Španělsku byla v té době homosexualita přijímaná velmi negativně, umělecké prostředí nebylo výjimkou. To se odráží ve hře, která je především o zakázané lásce.“

  • Krvavá svatba / Lenka Kočišová a Tereza Richtrová
    Krvavá svatba / Lenka Kočišová a Tereza Richtrová autor: Luděk Peřina, zdroj: ČTK
  • Krvavá svatba / Jiří Suchý z Tábora a Naděžda Chroboková
    Krvavá svatba / Jiří Suchý z Tábora a Naděžda Chroboková autor: Luděk Peřina, zdroj: ČTK

Lang považuje drama, které Lorca napsal v roce 1933, za stále moderní text. „Krvavá svatba má hloubku a velkou obrazotvornost. Zajímavá je výstavba dialogů, mnohé zůstává nevysloveno a musí se zahrát. Jazykové a obrazové bohatství dělá z Lorkova textu nadčasovou hru, která bude diváky vždy oslovovat,“ domnívá se.

V inscenaci o vášni, která zaslepila rozum, se v roli nevěsty představí Lenka Kočišová. Ženicha hraje Jiří Suchý z Tábora. Leonarda ztvární Ivan Dejmal, jeho ženu Klára Klepáčková, v roli ženichovy matky se představí Naděžda Chroboková-Tomicová. Na inscenaci spolupracovala ale prakticky celá činohra Moravského divadla Olomouc.

Krvavá svatba
Krvavá svatba

Krvavá svatba není na olomouckých prknech uváděna poprvé. Lorkova tragédie se dočkala už činoherního i hudebního nastudování. V roce 1966 ji režijně připravil Miloš Horanský, o jednatřicet let později pak Martin Dubovic uvedl inscenaci stejnojmenné opery Sándora Szokolaje. Krvavou svatbu v novém nastudování a v nové verzi překladu Vladimíra Mikeše uvede Moravské divadlo v premiéře 8. června. Nejbližší reprízy jsou naplánovány na 11. a 12. června.