Okudžava zemřel na srdce, na stesk po ruské vlasti

Paříž - Básníka a šansoniéra, klasika ruské moderní písňové poetiky a autora lyrických textů a historických romancí Bulata Okudžavu milují nejen Rusové. Když 12. června 1997 ve Francii zemřel, oplakávaly jej tisíce lidí a politici se předháněli v oslavných prohlášeních.

Bulat Okudžava, který v minulosti vystupoval i v ČR, patřil mezi nejvýznamnější současné ruské autory a proslul hlavně písněmi o ruské společnosti, lásce a válce, při nichž se sám doprovázel na kytaru. Známé jsou rovněž jeho básně a romány, například Cestování diletantů či Setkání s Bonapartem. Jeho texty jsou známy a rozšířeny po celém světě, v Česku jeho texty překládá a zpívá například Jaromír Nohavica.

Když Okudžava zemřel, oplakávaly jej v Rusku tisíce lidí. „Jeho písně poslouchala celá země. Staly se neoddělitelnou součástí naší doby, naší historie. Jeho slova přinášela svobodu, učila demokracii,“ konstatoval tehdejší ruský prezident Boris Jelcin. Ten zaslal pozůstalým telegram, v němž vyjádřil lítost nad skonem ruského barda, „duchovního vůdce milionů lidí různých generací“.

Bulat Okudžava zemřel údajně kvůli obtížím se srdcem, prodělal infarkt i komplikovanou operaci. Jeho manželka však tvrdila, že Okudžava zemřel nejspíše na následky dlouhodobého stresu z osamocení, na němž se prý podílel také stesk po ruské vlasti.

Rozbil mýtus o Rudé armádě

Narodil se v Moskvě 9. května 1924. V roce 1942 odešel dobrovolně bojovat na frontu. Po válce studoval filozofii a pracoval jako novinář. V roce 1956 vyšla jeho první sbírka básní a od roku 1960 začal veřejně vystupovat se svými písněmi. Okudžava patřil mezi první veterány druhé světové války, kteří rozbili mýtus o Rudé armádě a přiznali, že sovětským vojákům byl před útoky běžně rozdáván alkohol, aby byli statečnější v boji.