Poslední potlesk pro Jaroslavu Adamovou

Praha - Pražské Divadlo ABC bylo místem posledního rozloučení s Jaroslavou Adamovou, která zemřela 16. června ve věku 87 let. Rodina, přátelé i kolegové si připomněli herečku hlubokého prožitku, jejíž základní devizou byla pravda, umělecká i občanská. Ztvárňovala tragické postavy, zvládala i vytříbené umění konverzačního a komediálního herectví. Odešla s ní část slavné poválečné historie českého divadla.

Smuteční obřad zahájila ze zvukového záznamu Solvejžina píseň Edvarda Griega z inscenace Play Strindberg. Adamové herecké mistrovství připomněl ze záznamu úryvek monodramatu Lidský hlas, ve kterém excelovala mnoho let v pražské Viole, či část hereckého koncertu s Janem Werichem v televizní hříčce Kočár nejsvětější svátosti. Právě Werich jí v polovině 50. let nabídl angažmá v Divadle ABC. V Městských divadlech pražských zůstala v angažmá do roku 1990, hrála tu pak pohostinsky dalších sedm sezon.

V čestné stráži u katafalku s rakví se vystřídali především herci. Například Lubomír Lipský, Dalimil Klapka, Oldřich Vízner, Alois Švehlík, Vlastimil Harapes, Jana Drbohlavová, Libuše Švormová, Václav Postránecký, Jan Hrušínský a Eliška Balzerová. Objevila se mezi nimi také Dagmar Havlová, která Adamové před 15 lety předávala cenu Thálie za celoživotní mistrovství.

Poslední rozloučení s Jaroslavou Adamovou

Poslední rozloučení s Jaroslavou AdamovouKarel Kříž, režisér: „Nechci hovořit o loučení, ale o setkávání, které je smyslem herecké práce.“

Veronika Gajerová, herečka: „Jsem si naprosto jistá, že kdykoliv půjdu na jeviště, ona tam bude stát a nabádat mě k pravdě, vnitřní sebekázni a k míře projevu s tím spojenou.“

Jiří Hromada, prezident Herecké asociace: „Odhalila mi krásu a smysl herecké profese, učila mě milovat divadlo.“

Simona Stašová, herečka: „Děkuji, že jsme na vás mohli chodit do divadel, za vaši lásku k divadlu a za inspiraci.“


Mezi květy byly věnce a kytice od Divadla na Vinohradech, Herecké asociace a Městských divadel pražských. „Své profesorce“ poslali věnec zástupci všech fakult Akademie múzických umění.

Na závěr obřadu zazněla píseň Edith Piaf Non,je ne regrette rien (Ničeho nelituji). Zavírání opony provázel poslední potlesk. Rakev pak byla převezena do strašnického krematoria, kam ji doprovodili členové rodiny a přátelé.