Když máš v chalupě orchestrion

Praha - Dětský svět za císaře pána nebo sportsmany v zemích českých přiblíží výstavní cyklus Národního muzea nazvaný Monarchie aneb Jak se žilo za císaře pána? Jednotlivé výstavy se uskuteční ve druhé polovině roku na různých místech Prahy. Jako první přivítá návštěvníky výstava Kouzelné hrací strojky.

Příběh mechanických hudebních nástrojů, takzvaných automatofonů, začne České muzeum hudby vyprávět 29. června. Vystaveno jich bude přes šest desítek a k tomu padesát doprovodných exponátů z Evropy a USA rozdělených podle základních typů.

Budou mezi nimi zvonkové hry, hrací hodiny, varhanní stroje, flašinety a kolovrátky a také třeba hudební robot, který imituje hru na banjo. Nejstarším exponátem jsou renesanční Trauttmansdorffské hodiny se zvonkovou hrou zapůjčené z Národní knihovny. Některé z nich si budou moci návštěvníci vyzkoušet, například automatické piáno, tzv. pianalu, z počátku 20. století z Ameriky. Výstavu od září doplní podvečery kramářských písní a pořad písniček Karla Hašlera. Uvedena bude dětská opera Brundibár, v níž hraje jednu z hlavních rolí flašinet.

„Počátky mechanických hracích nástrojů můžeme najít už v antickém Řecku, ale skutečná zlatá doba nastává ve 13. a 14. století, kdy se automatizovaná zvonková hra stala součástí věžních hodin a pak následně, když se miniaturizovala, tak byla součástí stolních hodin. Obliba hudebních automatů pak vzrůstala v 18. století, kdy byly součást flétnových hodin a komponovali pro ně dokonce největší umělci jako Hayden, Beethoven nebo Mozart,“ seznámil stručně s historií automatofonů jeden z autorů výstavy Peter Balog. Setkat se s nimi ale mohou lidé i dnes, dodal, používají se v elektronické taneční hudbě.  

Video Rozhovor s Peterem Balogem a Michalem Lukešem
video

Rozhovor s Peterem Balogem a Michalem Lukešem

Ve výstavním cyklu Monarchie bude z údobí, kdy byly české země začleněny do habsburské monarchie, vyzdvižena doba vlády Františka Josefa I., tedy léta 1848-1916, období překotných hospodářských, sociálních a politických změn. „Rozhodli jsme se tomuto období věnovat hodně ze široka, i proto, abychom upozornili, že Národní muzeum není jen jedna budova“ upozrnil ředitel Národního muzea Michal Lukeš. „Připravili jsme celý cyklus výstav, které ukáží, jak se v té době žilo, vyvrátíme i určitá klišé.“ V monarchii mohou lidé strávit téměř celý rok. 

Od 7. září se poučí v Národním památníku na Vítkově o sportsmanech v zemích českých, měsíc poté je potěší expozice s názvem Krmě - jídlo - žrádlo instalovaná v Národopisném muzeu - Musaion v Kinského zahradě. Po stopě Karla Maye se vydají od 25. října v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur. V nové muzejní budově budou otevřeny 23. listopadu hned tři výstavy nazvané Monarchie 1848-1916, Dětský svět za císaře pána a Člověk v monarchii a fotografii. Projekt zakončí opět výstava v Českém muzeu hudby, jež pod názvem Století valčíku a polky přiblíží, jak se lidé bavili za císaře pána.