Jaromír Nohavica: Jsem DJ sama sebe

Ostrava - „Psát písničky mě baví od chvíle, kdy jsem někdy ve třinácti dostal první kytaru. Neberu to jako těžkou práci, ale jako zábavu. Píšu je průběžně, dávám je do batohu, jak říkám, a když cítím, že je plný, tak ho prohrabu a vznikne deska,“ prozradil v rozhovoru pro ČT24 písničkář Jaromír Nohavica. Naposledy z batohu vylovil čtrnáct písní pro své nejnovější album nazvané Tak mě tu máš.

„Vrátil jsem se k folkovým kořenům,“ poznamenává Nohavica k novému albu. Návratem ke kořenům samotného písničkářství, ke komentování světa, pro něj jsou také tzv. virtuálky, zpívané fejetony o aktálních událostech, které začal psát před několika lety a zveřejňovat na svých stránkách. 

„Virtuálky byly takový milý pokus navázat na prvorepublikovu tradici pánů Basse, Čapka, Kainara, kteří psali veršované fejetonky,“ vysvětlil. „Napsal jsem jich během tří let asi padesát, a když je člověk poslouchá, je to taková kronika doby, protože v každé najde něco, co ho v té době potkalo.“  

Aktuálním děním se nechal inspirovat i v písni Dežo, vznikla po loňských srpnových nepokojích na severu Čech. Nohavica odmítá, že by byla rasistická. „Je o tématu, které mě zajímá celý život, a to o tématu člověka, který je obětí, a nikoli útočníkem,“ říká. 

Některé nadčasovější virtuálky zařadil i na desku Tak mě tady máš. Turné k albu sice Nohavica nechystá, ale možná se skladby z něj objeví na programu některého z koncertů, kterých má jen v srpnu v plánu sedm. Co přesně bude hrát, si prý většinou předem nijak zvlášť nerozmýšlí. „Jsem takový DJ sama sebe. Zapnu senzory a poslouchám, co srdce a oči lidí vysílají,“ tvrdí. Podle toho pak prý vybírá aktuálně písně ze svého „hard disku“. 

Na Nohavicu mohou fanoušci zajít už příští týden, 27. července vystoupí na festivalu Benátská noc spolu s polským akordeonistou Robertem Kuśmierským, který ho doprovází i na nové desce. Důvod, proč pozvání pořadatelů přijal, byl mimo jiné i program. „Jak na festivaly moc nejezdím, tak na tenhle se těším,“ přiznal. „Přede mnou tam vystupuje Emir Kusturica, s kterým jsem se v životě osobně nepotkal. Jestli se mi podaří se k němu nějak probojovat, tak mu daruji svoje Divné století,“ plánuje. 

Jisté už také je, že kromě koncertních pódií se objeví jako host na chystané desce ostravské kapely Kryštof Inzerát, která by měla vyjít na podzim. S Richardem Krajčem nazpíval baladu Křídla z mýdla a prý by mu spolupráci rád oplatil, a až napíše vhodnou píseň, pozval i jeho jako hosta zas na své album.

Jaké bude to příští, zatím netuší, prozradil ale, co by ho lákalo natočit „na stará kolena“: „Rád bych si od světových písničkářů - od Springsteena přes Dylana, Conteho až po Kryla -, na kterých jsem se učil, vzal jednu, dvě písničky a udělal jim takovou českou poctu.“ Zatímco své učitele jmenuje rád, ke svým případným následovníkům se vyjadřovat příliš nechce. Jako o pokračovateli českého písničkářství se hodně mluví o Tomáši Klusovi. „Je mladý, má ještě dost před sebou. Nevím, jestli je více herec nebo písničkář, na jeho zásadní desku si ještě počkám,“ nevidí ale Nohavica v Klusovi zřejmě ještě svého nástupce.