Temný rytíř povstal – legendární netopýr se znovu vrací

A je načase, protože Zlo, které se zrodilo v pekle, kde přežijí jen nejsilnější a největší parchanti, znovu útočí na Gotham. Tentokrát ale končí legrace, žoldák temnoty Bane, s hajzlovskou držkou ukrytou pod něčím, co vypadá jako respirační maska kombinovaná s náhubkem (který by slušel i Dr. Hannibalu Lecterovi), chce totiž nechat tohle zločinem od nepaměti pronásledované město lehnout popelem. Má k tomu jednu čtyřmegatunovou atomovku (což je tak akorát), brutální ranařský výcvik u Ra's al Ghula (u něhož trénoval i Batman) a bytelnou vražedně romantickou motivaci, jež potvrzuje, že i nelítostný netvor, po jehož nabušených rukou stékají potoky krve, může milovat. Jediný, kdo může do jeho vražedných plánů hodit vidle, je Batman, který ovšem při poslední partii s úchylným Jokerem dostal pořádně zabrat.

Zdá se, že po Temném rytíři toho už bylo na milionáře Bruce Waynea moc, a tak se uchýlil do samoty svého sídla se svým věrným sluhou Alfredem a neradostnými vzpomínkami na poslední misi, která ho zřejmě stála více, než dokázal unést. Zpruzeně hnípající Batman a Gotham (díky Dentovým zákonům a přičinlivosti komisaře Gordona) jako nezajímavě bezpečné město, to je vražedně fádní kombinace, na základě které by Nolan svoji „batmanovskou“ trilogii nikdy neuzavřel. Naštěstí sem v monumentální úvodní sekvenci (likvidace letadla, jakou jste ještě neviděli) dunivě dusá vládce Ligy stínů, hranatý a nabuzený ranař Bane, jenž když mu hrábne (což je v jeho případě téměř latentní stav), je schopný čehokoli. A tak musí Bruce zkusit, zda mu ještě padne jeho netopýří kostým, aby znovu zachránil Gotham, zatnul dalšímu úchylovi tipec a umožnil rozjetému Nolanovi dokončit jeho unikátní komiksovou symfonii, jež způsobila, že hranice tohoto žánru přestaly existovat.

Na počátku všeho byl talentovaný kreslíř a spisovatel Boby Kane a jeho spolupracovník Bill Finger, kteří někdy v květnu 1939 stvořili novou komiksovou figuru. Tak se zrodilo černé a hrozivé stvoření noci, z něhož mají všichni zločinci bobky a které velice rychle začalo žít svým vlastním, bouřlivým „batmaním“ životem. V šedesátých letech jeho popularitu přitvrdilo sto dvacet epizod populárního televizního seriálu (s Burtem Wardem a Adamem Westem) a bylo jen otázka času, kdo sebere první odvahu a schrastí dostatečný rozpočet (protože tuhle spektakulární látku za pár babek nenatočíš) a přivleče Batmana na filmové plátno.

V nefalšovaně komiksovém aranžmá to v roce 1989 učinil (s citem pro atmosféru a hravostí sobě vlastní) Tim Burton ve filmu Batman a v tu chvíli se zdálo, že Michaela Keatona (jako Batmana), ďábelského superzáporáka Jacka Nicholsona (kyselinou načatého Jokera) a kočku Kim Basingerovou jen tak někdo (pakliže někdy vůbec někdo) nepřekoná. Celá tahle legrace stála tehdy nějakých třicet pět milionů dolarů, přičemž tržby jen v USA se vyšplhaly na čtvrt miliardy (a ty celosvětové tuhle částku ještě téměř zdvojnásobily). Takže bylo jasné, že jsme v Gothamu nebyli naposled.

Znovu nás tam již v roce 1992 doprovodil Tim Burton v nadupaném (byť o něco méně aplaudovaném) opusu Batman se vrací. Michaela Keatona z netopýřího kostýmu zatím nikdo nevystrnadil, zato burtonovská, pitoreskní hravost přivedla na scénu nového barvitého záporáka Dannyho DeVita alias Tučňáka a v roli Kočičí ženy si to tehdy vyzkoušela Michelle Pfeifferová. Rozpočet byl více než dvojnásobný a tržby zhruba poloviční, což signalizovalo, že tahle „zlatá žíla“ není samonosná, ale pořád se vyplatí po ní jít.

A tak hned za dva roky vyrazil zkušený borec Joel Schumacher, který natočil hodně vyvařenou mutaci se symptomatickým názvem Batman navždy (1995), kteroužto netopýřího hrdinu téměř navždy pohřbil. Val Kilmer, Tommy Lee Jones, Jim Carrey a Nicole Kidmanová dělali, co mohli, ale víc než slabý odvar z předchozích dvou opusů tentokrát nevymáčkli. Jednoznačně nejslabší batmanovská variace, shodovali se diváci i kritika, neboť netušili, že látkou posedlý Schumacher si nedá pokoj a za další dva roky spláchne téměř definitivně Batmana do kanálu. Velice zdařile se o to pokusil svým kolosálním propadákem Batman a Robin (1997), což je trapná, debilní, ale i svým způsobem smutná zhovadilost s Černým rytířem Georgem Clooneym, ledovým záporákem Arnoldem Schwarzeneggerem a jedovkou Umou Thurmanovou. V tu chvíli se zdálo, že je vymalováno, a kdo tehdy zašel odvážně (či z nostalgie) na tohle do kina, připadal si, jako by přišel na pohřeb.

Najde se někdo, kdo si po tomhle ještě troufne…

… vzkřísit do země zadupanou legendu? Tak zněla fatální a (v danou chvíli) možná spíše řečnická otázka. Kupodivu se našel, i když to chvíli trvalo (možná proto, aby se na poslední batmanovský shit stačilo zapomenout).

Psal se rok 2005 a londýnský rodák Christopher Nolan oslovil třetím dílem Bladea již téměř odepsaného scenáristu Davida S. Goyera, aby k úžasu všech (malověrných) společně znovu vdechli život téměř mrtvé legendě, zasadili ji do reálného světa – a ona se jim odměnila. Pachuť minulého vyvanula. Po předchozím sešupu působil snímek Batman začíná, (kde byla titulní role svěřena charismatickému Christianu Baylovi) jako zjevení. Skvěle napsané a zahrané postavy, hustá atmosféra, brilantní kontaktní scény v Nolanově jisté režie a monumentálně ponurá partitura Hanse Zimmera hravě převálcovaly Schumacherův odpad a otřásly dosud neotřesitelnou pozicí úvodních opusů Tima Burtona. V Gotham City se opět začalo blýskat na lepší časy.

A to ještě nikdo netušil, že je na cestě pecka komiskových pecek Temný rytíř, kde si to rozdává Christian Bale s neuvěřitelným Jokerem Heathem Ledgerem. Jako by tu Nolan ještě dokázal vystupňovat tempo a posunout a transformovat komiksovou poetiku do nových dimenzí, které mohou vést k pochybnostem, že toto již není čistý komiks. Tohle zapochybování ale vzápětí drtivě válcuje intenzivní pocit, že jsme právě viděli brilantní film a zažili jízdu, při které se ztrácejí představy o hranicích žánru i dech (takže je vlastně šumafuk, na jakém žánrovém půdorysu se odehrává). Jen obtížně si v takové chvíli lze představit, že za tímto unikátním zážitkem přijde ještě finální „trojka“, která má Nolanovu batmanovskou trilogii uzavřít a pokud možno ještě akcelerovat a více zatlačit na pilu. Jenomže Nolan má v současné době formu stejně špičkovou jako stabilní, jede na vítězné vlně a před posledním míčem se mu nerozklepaly kolena.

Chvála komiksového žánru, prolnutého realitou

A tak v jeho kompaktní, vymazlené a epicky rozmáchlé režii Temný rytíř povstal a nabídl nám důstojné a monumentální finále, které se na nás nezadržitelně valí, až je někdy problém ho usledovat a orámovat vlastními emocemi, v duchu výroku, který démonický Bane ucedil v jedné prekérní situaci: „Na strach není čas, ten přijde později.“ Jako by si bráchové Jonathan a Christopher Nolanovi při psaní scénáře řekli, že už není třeba nic schovávat na pak (neboť „Legenda končí“), a nabušili do něj vše, co pokládali za dramatické, dynamické a nosné. Postav a motivů, vinoucích se podél ústřední linie komiksově nekomplikované story, je opravdu hafo, nicméně všechny mají svoji logiku, dějové ukotvení a propracovanou dramatickou charakteristiku, takže je lze pochopit, rozumět jim a nechat se touhle opulentní vypalovačkou unášet na subtilní hranici mezi komiksovým backgroundem a drsnou poetikou (pseudo)reality.

Akční scény jsou přesně odměřené, nevytvářejí samoúčelný přetlak, ale když už se rozjedou, jsou dramatické a brilantně zvládnuté jako dynamické přechody a pointy; dialogy jsou inteligentní a vtipné, hlášky vymakané, Baleův Temný rytíř elegantní a charismatický, záporák monstrózní a herci celkově skvělí a přesvědčiví, včetně nezvladatelné Catwoman, jako by jim role byly psány přímo na tělo (což nepochybně také byly). Christian Bale jako Temný rytíř nemá chybu, je batmanovsky přesný a soustředěný, dokáže vzdorovat nejen brutální mlátičce Baneovi (který se Tomu Hardymu hodně povedl), ale dokáže v sobě nalézt i sílu dítětě, jež se narodilo v pekle a bylo vychováno v utrpení. Jen málokterý komiksový superhrdina dostával takhle zahulit a našel v sobě dostatek síly vstát znovu z popela. Z druhého plánu mu slušně sekundují Gary Oldman a Michael Caine a do přední linie se s nevypočitatelným kočičím šarmem prodychtila suverénní Catwoman Anne Hathawayová („Nikdy neokrádej nikoho, komu neutečeš!“), která se nenechala zastrašit hvězdnou aurou svých slavných předchůdkyň a mile překvapila.

Komiksový svět, jak ho nabízí Christopher Nolan…

… je sugestivní i snadno uvěřitelný, neboť se odehrává v daleko realističtějších kulisách, než mu kdysi postavil Tim Burton. Nolanův charakteristický vizuál má podobu komplexního a nasyceného sdělení, podmalovaného svébytným režijním rukopisem, jenž si nenuceně a přirozeně pohrává s nápady, dokáže smysluplně utratit megarozpočet a nebojí se složitější struktury a vícevrstevnaté dimenze, kterou dokáže elegantně zvládnout i přehledně ustříhat. A vcelku vycházejí i občasné filozofické sentence typu „síla ke skoku na svobodu je v duši“ či „strach si tě najde, a pak to dokážeš!“, jež u podobných opusů nezřídka vyznívají jako ornamentální debility. Nechtěná aktuálnost pak navíc provází i některé huhňavé, sociálně revoluční repliky drsňáka Banea, jenž slizce tvrdí, že chce jenom odebrat Gotham zkorumpovaným a bohatým (což evokuje částečně infantilní, ale zároveň vlezlý pocit, že každá, tedy i tato doba by potřebovala svého Batmana).

Temný rytíř povstal nějakých osm let po skvělém Temném rytíři, a rozhodně nezklamal. Naopak! Jeho rozměrná, téměř tříhodinová stopáž nabízí nonstop zážitek, intenzivní a pronikavý jako rána pomalým nožem, který si dává na čas, jako by čekal, až bude uděleno svolení zemřít. A vy jste si jisti, že jestliže tato komiksová ikona nakonec (možná?) přece jen svěsí krovky a natáhne brka, nebude její smrt rozhodně marná.

TEMNÝ RYTÍŘ POVSTAL / THE DARK KNIGHT RISES. USA/Velká Británie 2012, 164 min., české titulky, od 12 let, 2D. Režie: Christopher Nolan. Scénář: Jonathan Nolan, Christopher Nolan. Kamera: Wally Pfister. Hudba: Hans Zimmer. Hrají: Christian Bale (Bruce Wayne), Tom Hardy (Bane), Gary Oldman (komisař Gordon), Joseph Gordon Levitt (Blake), Anne Hathawayová (Selina), Marion Cotillardová (Miranda), Morgan Freeman (Fox), Michael Caine (Alfred). V kinech od 26. července 2012.