Los Angeles - Málokterý spisovatel se Americe vysmíval tak obratně a tak často jako Gore Vidal, spisovatel, dramatik a scenárista. „Enfant terrible“ americké literatury zemřel 31. července ve věku 86 let ve svém hollywoodském bytě na zápal plic. Život si dovedl užívat naplno - sám sebe Vidal, který jako jeden z prvních amerických autorů psal otevřeně o homosexualitě, prý nazýval „Gentleman Bitch“.
Zemřel Gore Vidal, „enfant terrible“ literatury
Eugene Luther Vidal se narodil 30. září 1925 a vyrůstal v prostorách vojenské akademie West Point. Jeho otec byl instruktorem letectví. Záhy začal používat jako křestní jméno příjmení své matky za svobodna. Jeho „mariňácké“ zážitky se odrazily v prvotině Williwaw (1946), která se svezla na první vlně nadšených románových epopejí o „velké válce“. Strohý a zdařilý popis boje mužů s živly napsal v devatenácti letech.
Ostruhy nonkonformního literáta si vysloužil již dalším románem The City and the Pillar z roku 1948. Jeho protagonistou byl homosexuál, což tehdy prudérní Ameriku notně rozčililo. Přímost, s níž Vidal pojednával toto tabuizované téma i v dalších pracech, znamenala revoluci v americké próze o gayích.
Jeho radikální názory se projevily zejména ve svěžích pohledech na motivace jedince v dějinách, jimiž se prvně zaskvěl v portrétu odpadlického císaře Juliana (1964, česky Julianus, 1992), a poté v cyklu procházejícím mladičkou mytologií USA, v němž často parafrázoval historické události či životy významných osob.
- Gore Vidal (na snímku z roku 1977) zdroj: ČTK/AP
- Gore Vidal (na snímku z roku 2003) autor: Stuart Ramson, zdroj: ČTK/AP
Jiný pohled na národní velikány nabídl například v pentalogii Washington D.C. (1967), Burr (1973, česky Skandální život Aarona Burra, 1990), 1876 (1976), Lincoln (1984) a Empire (1987). V satiře na výdobytky sociální revoluce Myra Breckenridge (1968) vykreslil humornou karikaturu siláckých pornografií literárních konkurentů. V taškařici Duluth (1983, česky 1993 pod názvem Amerika) se vysmál nekonečným TV seriálům o texaských naftařích a další „zbohatlické havěti“.
„Gay a heterosexuál - neexistující kategorie“
Kvůli své sexuální orientaci se cítil v USA nepohodlně a valnou část 60. a 70. let strávil v Itálii se svým přítelem Howardem Austenem. Sebe sama si zahrál ve Felliniově filmu Řím (1972). Nálepku homosexuálního spisovatele ale nikdy nepřijal. V eseji Růžový trojúhelník a žlutá hvězda (1981) napsal: „Americké vášni pro kategorizace se nyní podařilo vytvořit neexistující kategorie - gay a heterosexuál. Buď jste jedno, nebo druhé. Ale protože každý je směsicí různých sklonů, kategorie se hroutí.“
Napsal na dva tucty románů a dvě desítky divadelních her a scénářů, podílel se také na filmových scénářích, mimo jiné na snímících Ben Hur (1959), odváženém Caligulovi (1979), který byl natočen podle Vidalovy knihy a financován Penthousem, či Suddenly, Last Summer (1959) s Elizabeth Taylorovou, Katherine Hepburnovou a Montgomerym Cliftem v hlavních rolích.
- Gore Vidal (na snímku z roku 2009) autor: Carol Tedesco, zdroj: ČTK/AP
- Gore Vidal (na snímku z roku 2009) autor: Tina Fineberg, zdroj: ČTK/AP
Terčem pozornosti byl také jeho bujarý soukromý život a zaujímání vyhraněných politických postojů. Miloval ostré televizní debaty. Chtěl získat politický mandát, neúspěšně se pokusil kandidovat do Sněmovny reprezentantů a do kalifornského Senátu. Jeho dědeček byl senátorem, nedávný viceprezident Al Gore je jeho vzdáleným bratrancem. Předvolební frašku zachytil Vidal ve hře The Best Man (1960, 1964 film s Henrym Fondou; česky ji například uvádělo Divadlo pod Palmovkou pod titulem Ten nejlepší).
V křížku s Klausem
Při své návštěvě Prahy v roce 2001, kdy byl hostem Festivalu spisovatelů, se Vidal dostal do mediálního sporu i se současným prezidentem Václavem Klausem, tehdy předsedou ODS a Poslanecké sněmovny. „Bůh nás chraň před intelektuály - vůbec, ale před Gorem Vidalem zvláště,“ napsal tehdy mimo jiné Klaus v českých denících v narážce na Vidalovy údajně „ultralevé“ názory. Vidal také označil Klausova slova za totalitní a trapná, podle Vidala svou rétorikou ustrnul v padesátých letech.
Vidal s mnohými politiky a umělci nevycházel a nejednoho z nich urazil. Dílo Ernesta Hemingwaye považoval za vtip. Spisovatele Normana Mailera přirovnal k vrahu Charlesi Mansonovi a spisovatele a komentátora Williama F. Buckleyho Jr. označil za kryptonacistu. Nicméně během svého života se setkal s mnoha známými lidmi, a když se ho na tato setkání ptal v roce 2008 při rozhovoru časopis Esquire, odpověděl: „Ta věta je špatně. Proč ji neopravit, jak by měla znít - že se tito lidé setkali se mnou a chtěli to?“
GALERIE
videogallery_000188675