Tři největší přání podle Špátových

Praha – Jaké je vaše největší přání? ptal se dvakrát dokumentarista Jan Špáta – poprvé v polovině 60. let a podruhé na konci let osmdesátých. Stejnou otázku po dvaceti letech položila i jeho dcera, také dokumentaristka Olga Špátová. Ve třetí části projektu zpovídá první generaci dospívající v demokracii.

V obou svých filmech zachytil Špáta hodnoty a sny mladých lidí nejrůznějších sociálních vrstev a profesních skupin. Druhé Největší přání končí demonstrací 17. listopadu 1989 na Národní třídě. „Natáčení svého filmu jsem zahájila přesně dvacet let poté - 17. listopadu 2009 ve vzpomínkovém průvodu z Albertova na Národní třídu,“ prozradila Špátová.

„Přála jsem si vytvořit obraz své generace a vyslovit tím svůj názor na ni. Za základní životní témata mladých lidí považuju touhu poznávat, ale i bezradnost v pochopení světa a nalezení svého místa v něm. Nejdůležitější charakteristikou mladého člověka je neumlčitelnost jeho ideálů a všudypřítomná touha po lásce. Jsem vděčná, že jsem mohla navázat na tátovu inspiraci a film mu nakonec i věnovat.“

  • Aneta Langerová v dokumentu Největší přání
    Aneta Langerová v dokumentu Největší přání zdroj: Aerofilms
  • Jakub Hrůša v dokumentu Největší přání
    Jakub Hrůša v dokumentu Největší přání zdroj: Aerofilms

Protagonisté Největšího přání jsou první dospělou generací, která se utvářela ve svobodné společnosti. Dokumentaristé natáčeli ve školách, věznicích, na demonstracích, ve městě i na venkově. Svá srdce otevírají outsideři společnosti, ambiciózní profesionálové, zamilovaní, věřící nebo občanští aktivisté. Na otázku odpovídají studenti z iniciativy Inventura demokracie, dvacetiletá vězeňkyně Michaela odsouzená za vraždu, rodina Červeňákových z romské osady, těhotná kominice Martina, Jakub Hrůša nebo zpěvačka Aneta Langerová.

Do filmu zařadí Špátová i archivní záběry z předchozích filmů svého otce z let 1964 a 1989. Diváci tak budou moci porovnat hodnoty současné a předchozích generací. „Poznala jsem například, jak je moje generace zmatená, má plno možností, a přesto neví, kam jít. Také jsem zjistila, jak se mění role muže a ženy. Jak holky okolo dvaceti let touží po úspěchu a kariéře, zatímco kluci po věčné a věrné lásce,“ podělila se o některé postřehy Špátová při představení dokumentu na letošním festivalu v Karlových Varech.

V kinech se snímek, který vzniká v koprodukci České televize, objeví 20. září 2012, zhruba měsíc před nedožitými osmdesátými narozeninami Jana Špáty.

Olga Špátová natáčela, a to i jako kameramanka, krátké hrané filmy od svých patnácti let. Natočila několik dokumentů pro Českou televizi, mezi nimi v roce 2007 i film Dobře placená procházka o vzniku inscenace Miloše Formana v Národním divadle, u které se dále sešli herec a muzikant Jiří Suchý nebo dirigent Libor Pešek. V roce 2009 odvysílala televize Nova její dokument Fenomén Gott, který se stal nejsledovanějším televizním filmem roku. V roce 2010 byl v českých kinech uveden dokumentární film Oko nad Prahou o boji architekta Jana Kaplického za svůj projekt Národní knihovny. Špátová za něj získala hlavní cenu na Mezinárodním festivalu ve Varšavě.