Geometrův zlý sen se zhmotnil v Topičově salonu

Praha - Hledání odpovídajícího tvaru pro zkušenost, která není pro člověka standardní, je hlavním motivem výstavy Geometrův zlý sen v pražském Topičově salonu. Malby i prostorové instalace sedmi autorů vybral pro expozici kurátor Petr Vaňous. Výstava potrvá do 21. září.

„Geometrův zlý sen je metafora - geometr je zeměměřič, který musí být přesný a má za úkol co nepřesněji změřit zemi. Tahle výstava zpřístupňuje geometrii za hranicí přesnosti,“ řekl Vaňous. Měření se dá vyjádřit matematicky, abstraktně, nějakým vzorcem nebo výpočtem. „Nebo se dá odprezentovat na nějakém modelu - to je stejné ve vědě jako v umění,“ uvedl kurátor. Například oheň nebo mrak, což jsou permanentně proměnlivá skupenství, vidí každý člověk jinak a umělec si pro ně vymyslí a vytvoří vlastní formu.

Na výstavě jsou zastoupení současní autoři všech generací. Nejstarší je Aleš Svoboda (narozen v roce 1956), žák nedávno zesnulého malíře Zdeňka Sýkory. Nejmladším výtvarníkem je osmadvacetiletý Lukáš Machalický.

Geometrův zlý sen / Lukáš Machalický
Geometrův zlý sen / Lukáš Machalický

„Přísně geometrické věci na výstavě nejsou. I když třeba obraz Jiřího Matějů tak vypadá, ale když se před něj divák postaví a bude ho sledovat delší dobu, tak zjistí, že celá struktura je dynamická, proměnná. Permanentně se světelnými podmínkami se obraz proměňuje,“ vysvětlil Vaňous, který v současnosti působí jako odborný asistent na pražské Akademii výtvarných umění v ateliéru kresby.

Geometrův zlý sen / objekt Jana Kováříka
Geometrův zlý sen / objekt Jana Kováříka

Z prostorových objektů zaujme například socha Jana Kováříka s názvem Infantila nebo jeho trojrozměrné Mraky. Hranice mezi klasickým obrazem a objektem stírají díla Petra Duba, jehož rozměrná plátna mají výrazné vypoukliny. V Topičově saloně jsou vystaveny i práce Michaely Maupicové a Pavla Mrkuse.

Geometrův zlý sen / Petr Vaňous - kurátor výstavy
Geometrův zlý sen / Petr Vaňous - kurátor výstavy