Po Vláčilovi jde do kin i Forman: Hoří, má panenko digitálně

Praha - Slavný film Miloše Formana Hoří, má panenko se představuje v kinech v obnovené premiéře. Jeho digitálně zrestaurovaná kopie, kterou v létě představil mezinárodní filmový festival v Karlových Varech, se zároveň po pětačtyřiceti letech objeví v distribuci kin.

Snímek Hoří, má panenko patří mezi vrcholy československé nové vlny. Byl natočen v roce 1967 podle námětu Miloše Formana, Jaroslava Papouška a Ivana Passera a byl posledním Formanovým počinem před jeho emigrací do USA.

Vyvolal řadu kontroverzních reakcí doma i v zahraničí a byl nominován na Oscara. V tehdejším socialistickém Československu se ale v kinech promítal jen krátce. Nyní tedy diváci mají možnost vidět ho na velkém plátně a v dokonalé kvalitě.

„Musíme film vidět políčko po políčku a musíme mít k dispozici všechna políčka. Pokud nějaké políčko chybí, lze i to restaurovat, ale je to velmi obtížně a někdy i nemožné. (…) Hoří, má panenko jsme restaurovali tři měsíce, ale dokážu si představit film, který budeme restaurovat jeden rok,“ říká Ivo Marák, technický ředitel Universal Production Partners.


Film Hoří, má panenko byl natočen v koprodukci barrandovského studia s italským producentem Carlem Pontim. Tvůrci se v něm pomocí černého humoru zaměřili na odhalování negativních stránek lidské povahy a zasadili jeho příběh do podkrkonošské obce na pozadí hasičského bálu. Komedie se brzy mění v tragickou frašku s citem pro detail, gesto a dialog.

Tento snímek je v pořadí druhým dílem ze seznamu dvou set českých filmů, vybraných k digitálnímu restaurování. Iniciátorem restaurátorského zásahu byl, podobně jako u prvního digitálně zpracovaného filmu Marketa Lazarová, Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary.

Jak zaručit přežití audiovizuálního díla?

Premiéra Vláčilova digitálně restaurovaného snímku loni vyvolala zájem dalších investorů. Výsledkem byl vznik Nadace České bijáky, která finančně zaštítila obnovu komedie Hoří, má panenko. Práce se uskutečnily pod vedením Národního filmového archivu ve spolupráci s pražskými společnostmi Universal Production Partners a Soundsquare.

Průběžné výsledky byly konzultovány s kameramanem filmu Miroslavem Ondříčkem. I jeho účast zajistila, že provedený zásah je v souladu se současnou metodikou a technologií v oblasti digitalizace audiovizuálního dědictví, s etickými zásadami restaurování audiovizuálních děl a s aktuální autorskoprávní legislativou.

Vzhledem ke krátkodobé životnosti a relativní formátové nestálosti nosičů dosud užívaných pro ukládání digitálních dat je finálním a z dlouhodobého hlediska nejdůležitějším krokem celého zásahu opětovné zapsání obrazové a zvukové informace na filmovou kombinovanou kopii se zvukem ve formátu Dolby Digital. Jedině tento krok může zaručit přežití audiovizuálního díla na dobu alespoň sta let.