Architektura Kotěry a jeho žáků, stále moderní a inspirativní

Praha - V Trmalově vile zájemci o architekturu naleznou až do 31. října výstavu s názvem S Kotěrou a jeho žáky po Praze, která je součástí bohatého programu, připraveného v rámci Dnů Prahy 10.

Expozice přibližuje stavby Kotěrových žáků na území Prahy. Vybrána byla jména Janák, Gočár, Novotný, Machoň, Benš a Krejcar, z nichž každý prošel školou či ateliérem Jana Kotěry. Výstavní panely s bohatou textovou i obrazovou dokumentací jsou doplněny nábytkem, zapůjčeným z Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.

Zdeněk Lukeš, historik architektury upozorňuje, že Kotěrova tvorba měla přesah a neovlivnila pouze jeho žáky, ale i celou řadu dalších architektů. Snažil se o co největší uvolnění osobní kreativity svých žáků a vytvořil tak silnou a vlivnou celou generaci architektů.

Jan Kotěra se narodil 18. 12. 1871. Vychováván byl v německých školách nejprve v Ústí nad Labem a potom na státní průmyslové škole, Odborné škole stavitelské v Plzni.

Po maturitě v roce 1890 přišel do Prahy, vystudoval vídeňskou Akademii výtvarných umění. Ve Vídni se mladý Kotěra seznámil s Jože Plečnikem, Josefem Hoffmannem, Josefem Urbanem, ale i s Adolfem Loosem.

Roku 1897 získal prestižní Římskou cenu spojenou se stipendijním pobytem v Pallazo Venezia v Římě. Po návratu z Itálie nastoupil na speciální školu dekorativní architektury na pražské uměleckoprůmyslové škole na místo Friedricha Ohmanna.

V roce 1899 se oženil s Bertou Trázníkovou a zařídil si byt v Praze. Téhož roku začíná pracovat na své první významné realizaci, kterou byla stavba Peterkova domu v Praze.

Roku 1910 byl jmenován profesorem nově vytvořené speciální školy architektury na Akademii výtvarných umění v Praze, kde učí i Bohuslava Fuchse a Františka L. Gahuru.

Jan Kotěra působil ve spolku výtvarných umělců Mánes a jako redaktor časopisu Volné směry. Organizoval množství výstav (Auguste Rodin, expozice českého umění na světové výstavě v Mnichově). V jeho ateliéru postupně pracovali Otakar Novotný, Josef Gočár, Pavel Janák, Bohuslav Fuchs a Josef Štěpánek. Absolvoval několik cest do Paříže, Holandska, Belgie, Německa.

17. dubna 1923 po delší nemoci zemřel.