S chlapským humorem vyprávěné příběhy lodí i dřeváků

Na cestu plnou podivuhodných příběhů a ještě podivuhodnějších postaviček zve výstava Josef Ryzec – lodě, dřeváci, ptáci a jiné příběhy, kterou od 5. do 28. října letošního roku hostí Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy. Výstava nese Ryzcův autorský rukopis od prvního do posledního centimetru výstavní plochy, neboť byl sám sobě kurátorem i architektem výstavy. S duchovní střídmostí, minimalismem, či dokonce askezí rozhodně nemá Ryzcův svět nic společného - klenutý prostor členěné výstavní síně je bohatě zaplněn bytostmi komunikujícími, s nezničitelnou energií překonávajícími „jistá omezení“ daná DNA svých kubistických prapředků a dychtivými vyprávět svůj příběh.

Tato stvoření zrozená odvážnou linií štětce měla za kmotříčka chlapský humor, za kmotřičku tetku klevetilku s pořádnou nůší barvy na zádech a k dispozici „vetešnictví“ světového i českého umění, do kterého musíme počítat vedle uznávaných výtvarných směrů a stylů také lidová ústní podání, česká a moravská říkadla a popěvky, druidská mysteria, dobu alžbětinského divadla a celé kulturní dědictví vůbec, kam správně patří i Ferda Mravenec, Brouk Pytlík, Bivoj a jiní čeští velikáni.

Výstava Josefa Ryzce, malíře a organizátora „kulturního života Keltů“, byla uspořádána k autorovým sedmdesátinám (* 1. 10. 1942 v Praze) jako průřezová expozice, sestavená z autorových děl z různých období jeho výtvarné tvorby. Pokud platí tvrzení C. G. Junga, že osobnost člověka nejlépe charakterizuje jeho život sám, o Josefu Ryzcovi to platí beze zbytku. Prvním pilířem, který ovlivňuje jeho tvorbu, je původní profese filmařská. Jednotlivé obrazy a především obrazové cykly lze chápat i jako mnohonásobně zvětšená políčka filmového pásu, která si přímo říkají o to, aby byla promítána v rychlém sledu, o čemž napovídá živost fantasy postav a příběhů, dynamika děje a pohyb postav všelijak nakročených a rozmáchnutých k akci, což by ovšem byla škoda, protože bychom nestihli vstřebat a promyslet daný příběh a jeho obrazivost. V tomto případě to ale ani nepotřebují, mají vlastní vnitřní animaci.

  • Josef Ryzec / Tři ptáci autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24
  • Josef Ryzec / Lughova Vyšehradská harfa čili Bedřich Smetana naslouchá počátečním tónům Lughovy Vyšehradské harfy (žbluňk, žbluňk – žbluňk, žbluňk), aby je pak převzal do své „Mé vlasti“ autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24

Druhým velkým tématem jsou jeho keltské výstavy. Josef Ryzec, člen Nového sdružení pražských malířů a výtvarné skupiny Chrasten, je iniciátorem a organizátorem projektu, jehož programem a jednotícím prvkem je inspirace tématy vycházejícími z keltské mytologie. Od roku 1997 se uskutečnilo 25 výstav u nás i v zahraničí (Vídeň a Dublin), jichž se zúčastnilo více než 300 malířů, sochařů a fotografů. K tomu účelu také v roce 2001 založil o. s. LUGH, vyvíjející i činnost publikační (Po stopách Keltů na Berounsku: od Tetína na Bacín, nakladatelství MH Beroun, 2004) a popularizační (odborné přednášky na keltská témata, spjatá s historií Vyšehradu a jeho okolí, 2006, realizace dokumentárního filmu Světci a svědci, sv. Virgil, ČT 2, režie: Jan Brichcín, 2008).

Třetím, klíčovým pilířem a celoživotní láskou je tvorba Pabla Picassa. Vedlo toho, že Josef Ryzec založil Klub přátel Pabla Picassa (1999), je autorem velkorysého projektu – pocty Pablu Picassovi; v r. 2003 zhotovil kopie Picassových slavných obrazů Kočka chytající ptáka a Kočka požírající ptáka. Ryzcovy monumentální realizace o rozměrech 330 x 880 cm jsou trvale vystaveny v internetové kavárně Národní galerie v Praze. Ostatní práce Josefa Ryzce jsou k vidění ve stálé expozici Umění 20. a 21. století ve II. patře Veletržního paláce.

  • Josef Ryzec autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24
  • Josef Ryzec / Keltský pták1; Kuchařská chvilka v oblacích; Pták Excalibur; Keltský pták 2 autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24

Principy kubismu jsou sice základem stylu Ryzcových obrazů, stejně jako například jím favorizovaný komiks či užitá grafika, ale nijak se jimi nenechává omezovat. Jako autodidakt v malbě si bez rozpaků vybírá z bazaru slavných osobností, z momentů jejich „života a díla“ a zažitých kulturních symbolů: Shakespeare, příběh Tristana a Ižoldy (to není chyba, tak se obraz skutečně jmenuje), Orfeus, Ferda mravenec, harfa bájných Keltů a další viditelně přiznané prvky jsou na jeho obrazech přítomny. Ovšem v situacích, ve kterých se mohou ocitnout pouze díky Ryzcovým příběhům.

Tyto příběhy mají půvab výtvarného myšlení naivistických malířů; čistého zřídla, samotných počátků výtvarné tvorby nezatížené akademickým vzděláním a strnulým intelektualismem; zde inspirace není pouze tematická, ale i ryze malířská, poznáme obrazy à la Kupka, Joan Miró, Henri Matiss nebo Jan Vermeer - co na tom, že jeho služtička čtoucí knihu u okna nesedí v měšťanském domě kdesi v Holandsku, ale v české chalupě málem s pekelníkem z hříšných Dalskabátů v zádech (Čtení o Brigitě). Nečiní mu sebemenší potíže dát vedle sebe potápěče v historickém skafandru a dva strejce s valašskými klobouky na hlavě s husličkami (Ufolébavka). Na druhé straně jsou tu velké cykly omezující tuto tříšť témat na jediné (Zvláštní zpráva ze života Ferdopytlíků, speciální decimoptych, Román o dřevácích, Zrození Vyšehradského hlemýždě, Cesta světla, Tři ptáci nebo velké prostorové leporelo na lidovou notu Komáři se ženili).

  • Josef Ryzec / Ufolébavka autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24
  • Josef Ryzec / Aport 1, Aport 2, Běžmo vpřed, Aport 3 autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24

Z velkých konceptů Josefa Ryzce představených na výstavě v Roztokách u Prahy patří čestné místo sérii známek Crime prevention vydané OSN v r. 1990, ale i jednotlivým obrazům (Zátoka životů a několik pilotů). Oleje, akvarely, leporelo, zátiší, známky, obrazové komiksy, plakáty nebo cykly obrazů jsou snové a vážné až v druhém plánu, v tom prvním, který spatříme, když se podíváme na obraz, je barevná živost, kompoziční jistota, výrazný styl malby a svérázný až lehce potřeštěný chlapský humor; tím se ale nenechte zmást.

Ryzcova profilová přehlídka tvorby, jak se vyvíjela po desetiletí, je víc než laskavým pobavením na jedno odpoledne strávené v muzeu. Představuje jednu z cest umělecké tvorby svobodně čerpající ze všech výtvarných a tématických možností viditelného i neviditelného světa člověčenství, s jeho pinožením a ideály, které kdyby nebyly tak směšné, tak by byly velkolepé, a které kdyby nebyly tak ušlechtilé, tak by byly směšné. A unikátním pojetím tohoto rozporu dosahuje Josef Ryzec jako malířská osobnost skutečné velikosti, přestože o ni zřejmě neusiloval.

JOSEF RYZEC / LODĚ, DŘEVÁCI, PTÁCI A JINÉ PŘÍBĚHY. Kdy a kde: Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy; 5.–28. 10, 2012; otevřeno: St–Ne, 10:00–18:00.

Vydáno pod