NG je bohatší o mezičlánek k Nepomuckému na Karlově mostě

Praha - Dřevěná několikacentimetrová plastika sv. Jana Nepomuckého, spojená se známou sochou tohoto světce na Karlově mostě, je jednou ze tří akvizic, které Národní galerie v Praze získala pro Sbírku starého umění. Fond barokní platiky obohatí tři řezby ze soukromé pražské sbírky, dvě dokumentují práci pražské brokofovské dílny.

„Je to velice významná akvizice, protože důležitým způsobem doplňuje fond barokní plastiky v NG, především soubor díla Ferdinanda Maxmiliána Brokofa a jeho otce Jana Brokofa,“ upřesnil ředitel Sbírky starého umění NG Vít Vlnas. Díla jednoho z nejvýznamnějších sochařů baroka v Čechách byla podle něho v NG dosud zastoupena spíše v menší míře. 

Akvizice je významná tím, že pochází z jediné sbírky a dvě z plastik reprezentují dvě rozdílné časové i slohové práce pražské brokofovské dílny. První ze dvou pragensií je řezba sv. Jana Nepomuckého s dochovanými fragmenty původní polychromie. Již před časem historik umění Mojmír Horyna připsal tuto sošku přímo Janu Brokofovi, pochází asi z roku 1681.

  • Dřevěná soška Jana Nepomuckého (od Jana Brokofa) - předobraz sochy na Karlově mostě
    Dřevěná soška Jana Nepomuckého (od Jana Brokofa) - předobraz sochy na Karlově mostě autor: Roman Vondrouš, zdroj: ČTK
  • Dřevěná soška Jana Nepomuckého (od Ferdinanda Maxmiliána Brokofa), zhruba 1681
    Dřevěná soška Jana Nepomuckého (od Ferdinanda Maxmiliána Brokofa), zhruba 1681 autor: Roman Vondrouš, zdroj: ČTK

„Díky němu víme, že tato zdánlivě nenápadná drobná řezbička stála na začátku neuvěřitelné historie. Velice stručně se dá říct, že představuje druhý článek mnohem slavnější sochy, tentokrát bronzové, která byla v roce 1683 postavena na Karlův most. Předcházela jí socha z pálené hlíny, kterou zhotovil vídeňský císařský sochař Matthias Rauchmiller. Jan Brokof, už tehdy majitel slušně prosperující dílny, si touto drobnou řezbou hledal kompozici Rauchmillerovy sošky, protože byl postaven před nelehký úkol připravit pro bronzovou sochu tzv. modeletto v životní velikosti,“ popsal historii sošky kurátor NG Tomáš Hladík.

Druhá soška zpodobňuje opět sv. Jana Nepomuckého, vznikla také v pražské brokofovské dílně, tentokrát ale rukou Ferdinanda Maxmiliána (1688 až 1731), syna Jana Brokofa. „I tady, u svatého Jana Nepomuckého jako almužníka, známe výsledek. Je jím kamenné sousoší postavené počátkem 20. století před jižní průčelí kostela sv. Ducha na Starém Městě,“ doplnil Hladík, kde je možné konečnou sochu najít.

  • Tři barokní řezby, které obohatí Sbírku starého umění NG
    Tři barokní řezby, které obohatí Sbírku starého umění NG autor: Roman Vondrouš, zdroj: ČTK
  • Kalvárie (kolem 1730) z dílny Jiřího Františka Pacáka
    Kalvárie (kolem 1730) z dílny Jiřího Františka Pacáka autor: Roman Vondrouš, zdroj: ČTK

Poslední přírůstek galerijního fondu staré plastiky je řezaná skupina Kalvárie z doby kolem roku 1730. Nemá nic společného s pražskou brokofovskou dílnou, vznikla v poličské dílně Jiřího Františka Pacáka (1670 až 1742), významného spolupracovníka a pokračovatele Matyáše Bernarda Brauna. „Pacák si vzal za inspiraci mnohem slavnější malířské dílo - obrovské oltářní plátno v kostele piaristů v Litomyšli,“ dodal Hladík. „A jenom, byť zajímavým způsobem, transponoval kompozici Trevisaniho díla do lipového dřeva.“

NG sošky získala za finanční pomoci ministerstva kultury. Šlo o příspěvek v řádech statisíců korun, podotkl Vlnas. Dvě z nich doplní Baroko v Čechách, stálou expozici Sbírky starého umění NG, ve Schwarzenberském paláci už od 7. listopadu.

NG přibývají exponáty, ale stále chybí ředitelé

Získat barokní plastiky do svých sbírek se Národní galerii podařilo, nedaří se jí ovšem vzbudit dostatečný zájem o místo nového ředitele Sbírky moderního a současného umění a hlavního kurátora výstav současného umění. Na tento post nevybrala žádného kandidáta, oznámil dnes ředitel NG Vladimír Rösel. Podle něj se na trhu nevyskytují dostatečně kvalitní odborníci a bude třeba je pro Národní galerii získat z těch pozic, které dnes zastávají.

Do konkurzu na místo ředitele sbírky se přihlásili jen čtyři lidé, podmínky splnili dva, kurátoři Karolina Dolanská a Richard Drury. Kandidátkou na pozici hlavního kurátora byla pouze Noemi Smolíková. Výběrová komise s kandidáty jednala v pondělí. Jednomyslně se shodla na tom, že nedoporučí ani jednoho. Ani jejich písemné, ani ústní projevy nebyly zárukou toho, že splní zadání, které NG konkurzem dala, vysvětlil náměstek ředitele NG Nikolaj Savický.