Malba Norberta Grunda beze zbytku naplňuje představu o rokokovém malířství. Je odlehčená, hravá, půvabná, něžná, s idylickými a vtipným podtónem líčenými ději. Překvapivě široký je také jeho námětový rejstřík, od mytologických a náboženských scén přes galantní žánry až po žánrové výjevy ze soudobého života. Dokázal zachytit přírodu jako nespoutaný živel, ale i ve formě přetvořené člověkem. Velký mistr malých formátů se soustředil výhradně na krajinářský a žánrový drobnopis. Dnes se společně podíváme na jeho největší dílo, co se rozměrů týče, a tím je Krajina s troskami okrouhlého chrámu.
Norbert Grund: Krajina s troskami okrouhlého chrámu
Na obraze malíř zachytil ruiny okrouhlé svatyně, které se ostře tyčí proti oblačnému nebi. Rozpadající se trosky antického chrámu jsou v tomto případě symbolem zániku, to je umocněno podvečerní náladou. V čem se dílo vymyká ostatním Grundovým obrazům, napoví kurátorka Marcela Vondráčková.
Marcela Vondráčková je kurátorkou Sbírky starého umění. Vystudovala obor Dějiny umění na Filozofické fakultě UK v Praze (1996), kde absolvovala i doktorské studium (2005). Specializuje se na malířství 17. a 18. století v Čechách, podílela se kurátorsky i autorsky na řadě výstavních projektů NG.
Národní galerie v Praze nikdy nezavírá - Krajina s troskami okrouhlého chrámu (zdroj: ČT24)
Český malíř Norbert Josef Karel Grund (1717-1767) se naučil malovat od svého otce Kristiána Grunda. Později se vzdělával ve Vídni, Itálii a Německu, kam odešel v roce 1737. V roce 1752 byl přijat do pražského malířského cechu, a stal se tak malířským mistrem.
V cyklu Národní galerie nikdy nezavírá si do konce roku představíme ještě tři díly. Prvním z nich bude Čtrnáct svatých pomocníků od Michaela Leopolda Willmanna, rovněž v podání kurátorky Marcely Vondráčkové. Všechny předešlé díly naleznete zde.