Čtěte a nebudete muset chodit za rabínem

Praha - První tisk hebrejské knihy Sidur vyšel v prosinci roku 1512 z pražské knihtiskárny Geršona ben Šelomo-ha Kohena. První tiskárna s hebrejskými typy na Moravě existovala v Prostějově, v druhé polovině 18. a počátkem 19. století se pak tiskly hebrejské knihy také v Brně a dočasně v Mikulově. To a mnohé další informace přináší současná výstava v Galerii Roberta Guttmana s názvem „A nebudete muset chodit za rabínem“.

Výstava, kterou uspořádalo Židovské muzeum v Praze, potrvá od 6. prosince 2012 do 28. února 2013. Nabízí ke zhlédnutí světové unikáty pocházející z nejvýznamnějších sbírek rukopisů a starých tisků v České republice i zahraničí. 

„V prosinci roku 1512 dokončilo konsorcium židovských tiskařů a finančníků v Praze tisk siduru, modlitební knihy pro všední dny a sobotu. České země se díky tomu staly - po několika lokalitách v Itálii, na Iberském poloostrově a Cařihradu - jedním z prvních míst, kde působily tiskárny vedené židovskými tiskaři. Od té doby vycházely hebrejské knihy v Praze a později také v Prostějově, Brně a Mikulově s proměnlivou intenzitou až do první poloviny 20. století,“ informovala Olga Sixtová, kurátorka výstavy. „Jsme opravdu šťastní, že se nám podařilo realizovat zápůjčku siduru z Oxfordu, protože to je opravdu velmi výjimečná skutečnost, neboť tyto knihy často existují v jediném exempláři,“ doplnila. 

Zásluhu na prvních moravských hebrejských tiscích má prostějovský rodák Jicchak ben Aharon Prostitz, narozený mezi roky 1540 a 1550. Tiskařskému řemeslu se vyučil v Itálii, odkud si přivezl tiskařský materiál a ozdoby, když se v roce 1602 vrátil do rodného Prostějova. Mezitím získal zkušenosti v Krakově, kde už v roce 1567 založil hebrejskou tiskárnu. Ta pracovala pod jeho vedením a vedením jeho synů Jissachara a Aharona do roku 1628. V době, kdy tiskl knihy v Prostějově, souběžně, v letech 1603 a 1604 vydal dvě knihy v Krakově. V Brně se tiskly hebrejské knihy v letech 1750–1803 (asi 90 tisků). V Mikulově bylo vydáno v letech 1765–67 a v roce 1785 celkem 6 hebrejských knih.

Expozice zahrnuje na 50 originálních tisků, mezi nimi světové unikáty, jako již zmíněný jediný dochovaný exemplář nejstaršího pražského tisku z Bodleian Library v Oxfordu či pesachová Hagada z roku 1526 z Braginsky Collection v Curychu, považovaná za jednu z nejkrásnějších hebrejských knih vůbec. 

Poštovní známka
Poštovní známka

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR vydalo letos v dubnu příležitostnou poštovní známku k 500. výročí vytištění první hebrejské knihy v Praze. 

Knihy z dílen Pavla Severina a Sixty Palmy Močidlanského z počátku 16. a 17. století, jež mají se soudobými pražskými hebraiky společnou výzdobu či její autory, řezáče dřevořezů, zapůjčily Národní knihovna ČR a Strahovská knihovna Královské kanonie premonstrátů v Praze. Vědeckou knihovnu v Olomouci zastupuje vzácný exemplář z polského Krakova z roku 1534 ovlivněný pražskou typografií a dále dosud neznámý tisk z dílny Avrahama Heidy z roku 1621, který se v knihovně zdejší jezuitské koleje podařilo objevit během přípravného výzkumu. Fondy a sbírky Židovského muzea v Praze reprezentují: jediný dochovaný exemplář druhého nejstaršího pražského tisku hymnů pro šabat a požehnání po jídle z roku 1514, hebrejská bible z roku 1530, jediný u nás dochovaný prostějovský hebrejský tisk a dále výsledky vlastního výzkumu prováděného v 90. letech v synagogách v Čechách a na Moravě.


Slichot (Kajícné modlitby) fragment, Praha 1512–1515 (1522)?
Slichot (Kajícné modlitby) fragment, Praha 1512–1515 (1522)?

„Součást multimediální sekce, v jejímž rámci si návštěvníci budou moci prohlédnout vybrané knihy v digitální podobě, vedle detailnějšího zpracování jednotlivých témat tvoří i ukázky z budované on-line bibliografie hebrejského knihtisku na území Čech a Moravy, shrnující výsledky několikaletého systematického průzkumu knižních a sbírkových fondů nejvýznamnějších institucí v Evropě, USA a Izraeli,“ uvedla Jana Havlíková z Židovského muzea v Praze.