Ladíme, paříme, zvracíme – děláme všechno pusou!

Pro ty, co zvedli přísně obočí a zkontrolovali pro jistotu přístupnost, to znamená, že zpívají a capella (čistému vše čisté). A zásadně nesouloží s žádným namachrovaným vokálem od konkurenčních vidláků Uširváčů. Jsou to totiž hrdé Pěnice, které kdysi vyhrávaly všude, kde otevřely zobáky, nadmuly volátka a rozkmitaly hlasivky. Jenomže teď mají trochu pocuchané peří, a tak se na burze volnočasových aktivit (pořádané na půdě vysoké školy, kam tenhle provařený námět, v rámci pseudoinovace, postoupil ze střední) hledají nové sexy holky do dívčího sboru. 

Podmínka: Hudební sluch, čistá intonace a plíce alespoň trojky, aby bylo při náročných choreografických seancích co rozkmitat a mužská část poroty měla na co čuňácky čumět. A k tomu všemu na školu právě nastoupila muzikální rebelka Anna Kendricková alias Beca (jež sem přinesla závan Twilightu i odlesk své oscarové nominace za Lítám v tom) a jejíž zpěv ve sprše způsobil, že pravověrná pěnice Chloe ve vedlejším boxu dokonce přestala souložit a přišla si zatrylkovat duet.

Hudební (a také trochu romantická) komedie Ladíme! je recyklovaný artefakt, vyloupnutý z již mnohokrát vytěžené šablony, přinášející ošoupaná klišé o tom, jak parta talentovaných studentek z vokálního sboru nakonec (jak jinak než vlastním přičiněním) ke štěstí přišla. Broukání na střední je minulostí, tohle je úplně jiná váhová kategorie, na jejímž vrcholu je finále vokálních skupin v Lincolnově centru, komentované sice dvěma dementy, ale přesto znamenající pro školní soubory vrchol. A my se tam s nimi prodychtíme dopředu jasnou, stokrát odzkoušenou a tisíckrát prošlapanou cestou, která vás nemůže (ale evidentně ani nechce) ničím překvapovat. A také nepřekvapí, ostatně jak bývá v žánru hudební komedie v poslední době špatným zvykem!

Výchozí pozice je fatální, aby se bylo možné odrazit ode dna a pak už stoupat jen vzhůru. Pěnice jsou v krizi, jejich „stará-mladá“ šéfová Aubrey je namyšlená, staromilská pizda v křeči, která po staru piluje starý repertoár, který už evidentně nikomu žíly trhat nebude, takže to tlustoprdka Fat Amy (s hlasem bourákem, který zvedá ze sedadel) ani ostatní holky nemůžou nikdy rozbalit tak, jak by chtěly. Zato nová akvizice Beca má nápady, které by z nich mohly znovu učinit královny školy a tajné eso Lincolnova centra, kde by namachrované Uširváče donutily pokorně stáhnout jejich machistické ocasy a odejít si broukat někam do ústraní.

Dramatické schéma je narýsováno jasně a neúprosně jako notová osnova. Nejdříve si to musí Beca rozdat s blbkou Aubrey, aby si to živou vodou pokropené pěnice pak mohly rozdat se všemi ostatními, ve finále vykostily jasného favorita soutěže a přitom už nikoho nepozvraceli, což všichni, kteří zažili památnou šavli frontmanky Aubrey, s potěšením kvitovali a připravené pláštěnky cpali radostně zpátky do batohů. To není nemístný spoiler, ale jen bezmocné konstatování toho, co vám bude zcela jasné dřív, nežli Beca s písní na rtech vleze do sprchy (kde budete marně čekat, jestli ji uvidíte i jinak, nežli zabalenou do ručníku).

Předem jasný děj, na jehož úplné zachycení stačí stránkový boďák, pak kupředu posunují černobíle schematické figurky typu blbá, ale nakonec přece jen prozřevší stará šéfka sboru kontra zpočátku zneuznávaná a později adorovaná nová vůdkyně nadupaného dívčího ansámblu, kde nechybí nymfomanka, která se nebojí, že ji intenzivní kopulace připraví o hlas, či Asiatka, která promyšleně říká kraviny, jež nedávají absolutně žádný smysl. Když k tomu navíc přihodíte pár dalších, povinných rekvizit z fundusu, jako je shakespearovsky naředěná, zakázaná love story mezi dvěma znepřátelenými pěveckými klany, či taťku, který sice celou dobu prudí, ale vždycky to myslí dobře (vzpomeňte na Hříšný tanec), máte po kupě vcelku komplexní představu, co vás čeká - a to i díky tomu, že jste již něco hodně podobného někde, někdy a pravděpodobně i několikrát viděli.

Navzdory tomu je třeba přiznat, že vcelku vydařený casting tu svedl dohromady docela sympatickou partu, v čele s ústřední hvězdou Anne Kendrickovou, nepřehlédnutelnou i nepřeslechnutelnou Rebel Wilsonovou, sympaticky stmelující Britanny Snowovou i vlastně docela mile prudící Annou Campovou.

A pak jsou tu hlavně docela svižně aranžované songy, v nichž rezonují staré dobré „osmdesátky“ i současnost, které tuhle další mutaci již viděného a odžitého vlastně drží pohromadě a rozhodně patří k tomu (nej)lepšímu, co nám Ladíme! nabízí. V hraném celovečeráku debutující režisér Jason Moore, který má natrénováno zatím jen na televizních seriálech, a také se jedním z nich (Glee) nechal inspirovat, odvedl, co mohl a na co měl. Jeho „iniciační“ celovečerní opus není rozhodně originální, ale není zas až tak blbý, jak se dalo čekat, a na to, že je spíchnutý nahrubo přes kopírák, místy i dramaticky mírně zafunguje. Pravda, na avizovanou komedii v něm není až tolik legrace (nepovažujete-li za ni povalování se ve zvratcích) a na hudební film je v něm (navzdory zajímavým remixům) více hluchých míst, než je v rámci žánru zvykem.

Je otázka, proč se vlastně takovéto recykláty (byť jen za nějakých sedmnáct milionů dolarů, necelá třetina se jen v USA vrátila již za první víkend) vůbec točí? Pro koho a k čemu? Možná jako vzkaz, na který slyší generačně vyhranění teenageři, kteří navíc docela chodí do kina, a jimž se tu říká: Když má někdo ladičku a jede podle plánu, bude to určitě pěkné pako. Tak z něj nemějte bobky a nalaďte si cool noty podle svého! No, řekl bych lepší alespoň nějaký vzkaz, nežli žádný.

PITCH PERFECT

USA 2012, 112 min., české titulky, od 12 let, 2D. Režie: Jason Moore. Scénář: Kay Cannonová. Kamera: Julio Macat. Hudba: Christophe Beck.

Hrají: Anna Kendricková (Beca), Skylar Astin (Jesse), Ben Platt (Benji), Brittany Snowová (Chloe), Anna Campová (Aubrey), Rebel Wilsonová (Fat Amy), Alexis Knappová (Stacie), Ester Deanová (Cynthia Rose), Hana Mae Lee (Lilly), Kelley Jaklová (Jessica), Sheley Regnerová (Ashley), Adam DeVine (Bumper).

V kinech od 20. prosince 2012