Co by byla astronomie bez Newtonova dalekohledu

Praha - 370 let od narození anglického matematika, fyzika a astronoma sira Isaaca Newtona připomíná i výstava v Národním technickém muzeu. V expozici Astronomie si lze prohlédnout několik zásadních Newtonových objevů včetně zrcadlového dalekohledu.

„Newton kromě matematiky a klasické mechaniky (zákony síly, setrvačnosti a akce a reakce), zasáhl významně do optiky, když objevil, že světlo je složené z barevného spektra, a sestavil první zrcadlový dalekohled. Ten jeho původní působil poněkud kuriózně, protože nebyl přímý, ale optická osa byla kolmá, takže se pozorovatel díval do něj kolmo,“ řekl v rozhovoru pro ČT24 vedoucí oddělení exaktních věd NTM Antonín Švejda.

  • Isaac Newton
    Isaac Newton zdroj: ČT24
  • Maketa zrcadlového dalekohledu v NTM
    Maketa zrcadlového dalekohledu v NTM zdroj: ČT24

Isaak Newton se narodil 4. ledna 1643, vystudoval Trinity College v Cambridgi, kde se později stal profesorem matematiky. Právě na zahradě této školy údajně přemítal, když jeho pozornost upoutalo padající jablko. To jej přivedlo k otázce, proč jablko k zemi padá vždy kolmo. A přišel na teorii gravitace. Na své největší objevy přišel během studií při vynuceném pobytu na venkově, když byla v letech 1665-1667 kvůli morové nákaze univerzita uzavřena.

Slavný vědec byl také poslancem anglického parlamentu (v letech 1689 až 1690 a v roce 1701). V roce 1696 byl jmenován dozorcem v královské mincovně v londýnském Toweru a o tři roky později se stal jejím nejvyšším správcem, jímž byl až do své smrti 31. března 1727.