Praha - Jedním z největších filmových komplexů v Evropě jsou ateliéry na pražském Barrandově. První film, Vražda v Ostrovní ulici režiséra Svatopluka Innemanna, se tu začal natáčet 25. ledna 1933. V barrandovských studiích, u jejichž zrodu stál mimo jiné strýc exprezidenta Václava Havla, vzniklo za 80 let téměř 3 000 filmů, propagandistické snímky (nacistické i komunistické) i kinematografické skvosty, včetně oscarových.
Barrandovské ateliéry: Oscary i propaganda
Barrandovská studia dnes čítají 14 ateliérů, z toho čtyři v areálu v Hostivaři. Disponují jedním z největších ateliérů v Evropě - moderním zvukotěsným ateliérem o rozloze 4 164 m2, jenž je téměř 14 metrů vysoký a skoro 100 metrů dlouhý.
Raritou jsou barrandovské kostýmní sbírky, které patří k největším půjčovnám svého druhu v Evropě a nabízí unikátní kolekci více než 260 tisíc kostýmů, obuvi a dalších doplňků. K dispozici je filmovým štábům též na 10 tisíc kusů nábytku z různých epoch, na 200 kočárů a povozů či zhruba 7 000 kusů historických zbraní a zbrojních rekvizit.
Rozhovor s film. historikem Pavlem Jirasem (zdroj: ČT24)
Z úspěšných domácích filmů se na Barrandově točily například Obchod na korze, Ostře sledované vlaky, Marketa Lazarová, Tři oříšky pro Popelku či Kolja, ze zahraničních to byly mimo jiné Formanův oscarový Amadeus, Lazebník sibiřský, Kletba bratří Grimmů, Mission Impossible - Ghost Protocol či Casino Royale.
Kopec, tehdy známý jako Klobouček
Vznik ateliérů na Barrandově i historie českého filmu jsou spjaty s bratry Milošem (1899–1968) a Václavem Havlovými (1897–1979). Miloš, jenž už předtím produkoval němé filmy a rozjel kino Lucerna, byl též majoritním akcionářem firmy AB (American Biografia). Ta tehdy točila na vinohradské Korunní třídě v dřevěném ateliéru, který ale přestal vyhovovat požadavkům bezpečnostním i nástupu zvukového filmu.
Podnikatel Miloš Havel
A tak byl vybrán kopec, tehdy známý jako Klobouček, kde již v roce 1928 začal Václav Havel, otec budoucího prezidenta, budovat moderní funkcionalistickou čtvrť. Jejím architektem, stejně jako celého filmového areálu, byl Max Urban, který před válkou též točil filmy a jehož manželkou byla slavná herečka Andula Sedláčková.
Burian, Haas, Nový, Mandlová, Baarová, Gollová…
Urban vytvořil pro Barrandov též návrhy výletní restaurace Terasy (s legendárním barem Trilobit), mezi skály zapuštěného plaveckého bazénu či vstupní objekt do filmového areálu ve tvaru ptáka rozpínajícího křídla, bájného fénixe.
GALERIE
Barrandovské terasy autor: ČT24, zdroj: ČT24
Stavba filmového studia, ve své době jednoho z nejmodernějších v Evropě, začala v listopadu 1931 a už 14 měsíců nato se tu začal točit první film. A záhy odstartovala zlatá éra české meziválečné kinematografie. Pod vedením zkušených a profesionálních filmařů (mj. Karel Lamač či Martin Frič) se rodily nové herecké hvězdy (například Vlasta Burian, Hugo Haas, Oldřich Nový, Adina Mandlová, Lída Baarová či Nataša Gollová).
Německo a propaganda
Osudný rok 1939 a okupace českých zemí s sebou přinesly také konfiskaci barrandovských ateliérů. Společnost AB zanikla a na její místo nastoupil, v roce 1941 vzniklý, německý Prag-Film. A zatímco ještě v roce 1939 se na Barrandově natočilo 35 českých filmů a rok nato 31, v roce 1942 už jich bylo jen 11 a rok nato devět. Němci, kteří vybudovali tři ateliéry, do Prahy přesunuli výrobu svých propagandistických filmů, v Německu ohroženou spojeneckými nálety. Na Barrandově filmovaly například i zfalšované záběry vítězících německých armád.
Po válce byl Barrandov, jako celá kinematografie, znárodněn. Ve vlastnictví státu zůstala studia až do počátku 90. let, kdy byla zprivatizována. Dnes patří společnosti Moravia Steel.