Židé jsou myši a slova jsou zbytečnou skvrnou na nicotě

Praha - Legendární grafický román o holocaustu Maus vychází v Česku opět po šestnácti letech. Kniha vyšla péčí nakladatelství Torst k dvacátému pátému výročí prvního vydání, a to jako první české souborné vydání obou dílů knihy v jednom vázaném svazku. Art Spiegelman podle skutečného příběhu nápaditě a citlivě vykreslil obraz holocaustu, kde lidský osud prožívají myši, kočky a prasata.

Hrůza šoa od čtyřicátých let nabyla v médiích a umění různých podob. Od dokumentů po fikční filmy a parodie. Kreslíř Art Spiegelman se rozhodl děsivý příběh vyprávět jinou cestou, grafickým románem, tedy komiksem, kde místo Židů vystupují myši, místo Němců kočky a místo Poláků prasata.

Proč ten a ten národ má takovou podobu?

„Což samozřejmě už ve své době vzbudilo diskuse, proč ten a ten národ má takovou podobu. Ale když pak Rudolf Vrba, který v Osvětimi byl, komentoval Speigelmanův komiks, tak říkal, že lidé, když jsou zahnáni do té situace, v jaké jsou v koncentračním táboře, tak se těmi myšmi skutečně stávají,“ vysvětluje publicista Josef Chuchma. (Rudolf Vrba byl proslulým lékařem, kterému se podařilo utéct z koncentračního tábora v Osvětimi a předat Spojencům zprávu o tamnějších masových vraždách.)

Spiegelmanova rodina pocházela z Polska, jeho rodiče přežili koncentrační tábory Osvětim a Dachau. Maus zachycuje příběh spisovatelova otce. Ve vyprávění se prolínají otcovy vzpomínky na předválečná léta, skrývání před nacisty i pobyt v koncentračním táboře se „současností“, tedy s dobou, kdy příběh svého života vykládá synovi, kreslíři komiksů.

Art Spiegelman při autogramiádě a souborné vydání Maus v češtině
Zdroj: ISIFA/Torst

Maus není jediným dílem, které vykresluje moderní historii a politiku přes metaforu zvířat. Už v roce 1945 s podobným nápadem, i když v prozaické formě, přišel George Orwel v alegorii Farma zvířat, ve které prasata připravují revoluci a diktaturu.

Maus se poprvé objevil jako třístránkový komiks v roce 1972. Od roku 1978 pak vznikal rozsáhlý komiksový román, jehož druhý díl vyšel roku 1991. Maus je jedním z vrcholných děl moderní světové literatury, která se snaží reflektovat nesmírné hrůzy nacismu. Její přínos spočívá i v tom, že ukazuje život přeživších i jejich dětí.

Spiegelman získal mnoho ocenění včetně americké Pulitzerovy ceny, jíž obdržel právě za Mause jakožto první kreslíř komiksů. Od té doby byl komiks přeložen do mnoha jazyků. Spiegelman říká: „Nikdy mě ani nenapadlo, že by se mohla knížka tak rozšířit, že bych skrze ní měl dělat lepší svět a poučovat ve stylu: Tohle už nesmíme nikdy udělat. Chtěl jsem jen vyprávět příběh.“

Před dvěma lety vyšla také kniha, která popisuje, jak Maus vznikal a s jakými problémy se Spiegelman musel v osmdesátých letech potýkat. Ta však na český překlad teprve čeká.

Česká myš Pavel a Beckett

V knize Maus vystupuje také postava českého Žida Pavla, který po válce pracuje jako psychiatr. Art pochybuje o smyslu celého svého díla a Pavel mu říká: „…mrtvé oběti už svou verzi nikdy vyprávět nemohou, takže snad bude lepší s tím vyprávěním úplně skončit.“ Art přitakává citátem Samuela Becketta: „Všechna slova jsou jen zbytečnou skvrnou na tichu a nicotě.“

Po chvíli Art namítá jakoby sám sobě: „Na druhou stranu, on to vyslovil.“ 

Maus (souborné vydání) / napsal Art Spiegelman / z anglického originálu The Complete Maus přeložili Jiří Zavadil, Jan Macháček a Magdaléna Fričová / graficky upravila Jana Vahalíková / vydalo nakladatelství Torst