Ceny FITES pro Vihanovou nebo Piussi, anticena pro Klause

Beroun - Cena Vladislava Vančury náleží dokumentaristce Drahomíře Vihanové. Předána jí bylo v berounském kině Mír v rámci večera, na němž Český filmový a televizní svaz (FITES) pošestadvacáté ocenil nejlepší audiovizuální díla uvedená loni na filmovém plátně a televizní obrazovce. Uspěly v nich i pořady České televize. Novinkou bylo udělení anticeny Zlatý citron - první patří prezidentu Václavu Klausovi.  

„Je to pro mě velká čest i uznání toto, že mé působení v kinematografii mělo někdy nějaký smysl, o čemž jsem mnohdy pochybovala. Jsem ráda, že si někdo vůbec všiml, že nějaká Vihanová dělala nějaké filmy,“ řekla režisérka, která i v 82 letech stále vychovává své nástupce. Chce po nich, aby v první řadě věděli, proč zrovna své téma chtějí zpracovat. „Video je zrádné, my jsme vždycky přemýšleli, zda má smysl kameru zapnout,“ dodala.

Držiteli Ceny Vladislava Vančury, určeného osobnostem, které se zapsaly do dějin české kinematografie, jsou například František Vláčil, František Pavlíček, Jiří Menzel, Jiří Krejčík, Jan Švankmajer, Jan Němec a Jan Špáta. 

Zvláštní cena Zlatý citron byla udělena Václavu Klausovi za „nepřehlédnutelnou nepodporu české kinematografie“. Prezident totiž koncem roku vetoval zákon o podpoře kinematografie. Sněmovna ho pak přes jeho veto prosadila. „V historii 26 ročníků našich výročních cen jsme k tomu přikročili poprvé, z jejího udělení skutečně nemáme obzvláštní radost,“ komentovala to předsedkyně výkonného výboru FITES Olga Sommerová.

Cena Václava Havla za přínos díla občanské společnosti patří vedoucímu projektu Čestmíru Fraňkovi, scenáristům a moderátorům Vladimíru Kučerovi a Marii Šedivé Koldinské za televizní cyklus Historie.cs, který v řadě diskusí odborníků provokuje a prohlubuje kritickou reflexi našich dějin.     

Cenu Josefa Škvoreckého za adaptaci literárního díla dostali Jiří Stránský a Hynek Bočan za čtyři řady seriálu Zdivočelá země. Morální cena FITES patří slovenské dokumentaristce Zuzaně Piussi za tvůrčí i občanskou odvahu. Za svůj snímek Nemoc třetí moci o poměrech ve slovenském soudnictví čelila trestnímu stíhání. Zvláštní cenu poroty obdržel Štěpán Hulík za knihu Kinematografie zapomnění - inventuru české kinematografie v časech, kdy zlatá 60. léta končila pádem do normalizačního bahna.

Dále bylo uděleno pět tradičních cen Trilobit za nejlepší audiovizuální díla uvedená loni v kinech či v televizi. Jejich laureáty jsou Petr Zelenka a Karel Roden za tvůrčí tým seriálu Terapie, Aleš Kisil za dokumentární trilogii o Voskovcovi a Werichovi, David Vondráček a Krasimira Velitchková za realizační odvahu i způsob zpracování syrového a zároveň poetického dokumentu Láska v hrobě, Olga Sommerová za působivý dokumentární portrét o Věře Čáslavské Věra 68 a David Ondříček, Ivan Trojan a Adam Sikora za stylově čistý film Ve stínu.

Do soutěže Trilobit bylo přihlášeno celkem 59 filmů. Držiteli čestných uznání jsou Michaela Pavlátová za autorskou animovanou grotesku Tramvaj, 94letý Jiří Krejčík za osobní svědectví o srpnu 1968 z více než čtyřicetiletého odstupu v dokumentu Dlouhý srpen Jiřího Krejčíka, Miroslav Janek za otevřenou zpověď Drahomíry Vihanové v dokumentu Umanutá, Saša Dlouhý a Roman Vávra za dokument Trafačka - chrám svobody a Karel Šíp za nadstandardní standard kultivované zábavy v pořadu Všechnopárty.