Kolik je třeba pasů, abys mohl opustit Pevnost?

Snímek Pevnost vypráví o zemi sevřené na hranici Ukrajiny a Moldávie. Pro většinu světa neznámý stát Podněstří vznikl odtržením od Moldavska, které se vidí v prozápadním Rumunsku, což se ovšem nelíbí Rusku. Pevnost však není jen reportáží nebo cestopisem, nýbrž svéráznou kinematografickou meditací nad tématem vnější i vnitřní svobody.

Roku 1992 proběhla blesková válka mezi moldavskou armádou a podněsterskými ozbrojenci, které vydatně podpořila 14. ruská armáda, usídlená v Podněstří a místní vládou zvaná „Mírotvorci“. Mezinárodně Podněstří zatím uznaly jenom Náhorní Karabach, Jižní Osetie a Abcházie, tedy státy, jejichž mezinárodní postavení je též sporné.  

Vyhlédnout z bizarní pevnosti ven

Kišiněv tak ztratil kontrolu nad Tiraspolem, hlavním městem odtrženého území, a na levém břehu Dněstru se ustanovil svérázný proruský autoritářský režim, podle mnohých diktatura Igora Smirnova, který byl prezidentem již od roku 1991. V zemi žije půl milionu obyvatel různých národností a ti, kteří se chtějí podívat za hranice, potřebují až čtyři různé pasy, aby mohli vyhlédnout z bizarní pevnosti ven.

Igor Smirnov v dokumentu Pevnost
Zdroj: Artcam

Před čtyřmi lety vyrazila mladá filmařka Klára Tasovská pracovně do Rumunska, kde se doslechla o podivné „neexistující“ zemi. Měla pár dní času navíc, takže se rozhodla, že se tam podívá. „Celkem výrazně to tam na mne zapůsobilo,“ vzpomíná. V roce 2011 se tedy do země vrátila s kamarádem Lukášem Kokešem s cílem natočit o Poněstří dokumentární film.

Jenže na území této autoritářské republiky je zakázáno natáčet bez oficiálního povolení, které nedostali. Museli tedy pracovat ve velice skromných podmínkách. Tasovská s Kokešem vytvořili nenápadný dvoučlenný štáb.

Každý je agentem CIA

„Ona se starala o zvuk, který zaznamenávala na malý diktafon. Já jsem místo klasické kamery používal digitální fotoaparát - zrcadlovku, která umí kvalitně pracovat s videem. Chtěli jsme být co nejnenápadnější, takže výmluva na to, že jsme turisti, byla uvěřitelná. Občas jsme foťák jen tak položili na stůl nebo na obrubník a tvářili se, že se díváme jinam,“ popisuje natáčení Kokeš.

Video Reportáž a rozhovor s Lukášem Kokešem
video

Reportáž a rozhovor s Lukášem Kokešem

Při jedné vojenské přehlídce je přes veškerou opatrnost zadrželi agenti tajné služby. Každý novinář ze Západu je totiž automaticky potenciálním agentem CIA. „Naložili nás do žigulíku, zapnuli maják a eskortovali nás na ústředí tajné policie,“ vypráví Kokeš. Nakonec se příslušníci nechali přesvědčit, že dva mladí filmaři nejsou agenty CIA a turisti by se neměli zadržovat ani v Podněstří.

Dvojice turistů/dokumentaristů pomalu prochází Podněstřím a vyptává se místních, jak se jim daří, jak žijí, po čem touží. Většina lidí působí šedým, zlomeným dojmem, i když si třeba zdejší život pochvalují. Atmosféra upomíná na fungování bývalého komunistického Československa.

Neustále je cítit hnusný neurčitý strach a především obludná, umrtvující nuda. Film sám však nudou není, napjatou pozornost udržejí nejen četné momenty „normalizační“ grotesky, ale také houstnoucí atmosféra zmatku a neskutečnosti, něčeho odporného, leč známého.

Lyrický komentář k české volební realitě

Autoři se nesnaží točit informativní reportáž, ale realitu vnímají impresivně, atmosféricky, existenciálně. Přiskříplý život v ulitě, samota, smutek, strach získávají univerzální vyznění. Někdy snad cítíme, že „skutečný život je jinde“. Pohled na realitu „skutečně neskutečného“ Podněstří je zprávou o šedém vnějším i vnitřním světě a všudypřítomné schopnosti člověka smířit se s absurditou.

Politickým tématem, které se po celý snímek vrací a rozvíjí, jsou prezidentské volby, které se v Podněstří konaly na konci roku 2011. Smirnov po dvaceti letech ztrácí podporu Moskvy a stojí proti dvojici dalších kandidátů, novému favoritu Ruska Anatoliji Kaminskému a Jevgeniji Ševčukovi. Tragikomická podoba volebního klání může být nyní shodou okolností pozoruhodným lyrickým komentářem k české volební realitě.

Česká republika již naštěstí není izolovanou pevností fyzickou; rozbíjet osobní izolaci, poraženectví a strach, snažit se o plodné rozvinutí možností je však navždy úkolem každé lidské bytosti. Pevnost dokumentuje situaci Podněsterské moldavské republiky, ilustruje marasmus každého nesvobodného území a vyzývá jedince k meditaci nad osobní svobodou, nad strachem ze svobody.

Snímek byl oceněn cenou za nejlepší dokument roku v sekci Česká radost na 16. ročníku mezinárodního festivalu dokumentů v Jihlavě. Byl uveden na přehlídkách v Kodani či Helsinkách. Distribuční společnost Artcam film už v prosinci uvedla v omezené distribuci do 14 kin, aby se vyhovělo regulím a snímek se mohl ucházet o Českého lva. Naplno vstoupil do kin ve čtvrtek 24. ledna.