Až ve zralém věku bylo Otakaru Kubínovi, jednomu z nejslavnějších česko-francouzských malířů 20. století, dopřáno malbou objevovat rodné Boskovice a jejich okolí. K moravské krajině se Othon Coubine (1883–1969) vracel jako malířsky nesmírně zkušený tvůrce, světově proslulý a uznávaný krajinář, který dosáhl slávy a vyzrálého mistrovství malbou především francouzské Provence, ale také krajiny a zákoutí městeček a viaduktů italských Alp. Vývoj, bohatství a nejvnitřnější malířské lásky Otakara Kubína nabízí výstava obrazů a grafických prací, kterou připravila Galerie Moderna na Masarykově nábřeží v Praze.
Novoklasicismus vsazený v kytici chrp a vlčích máků
Do tehdejšího Československa a svých rodných Boskovic se Kubín, jehož tvorba obsáhla proměny krajiny i umění více jak pěti desetiletí 20. století, vrátil v roce 1952 po čtyřicetiletém pobytu ve Francii, kde se usadil v roce 1913. Vybaven neobyčejným talentem a erudicí získanou studiem na sochařsko-kamenické škole v Hořicích a poté na Akademii výtvarných umění v Praze, kde byl žákem v ateliéru nejprve Josefa Václava Myslbeka a později Václava Brožíka, Vojtěcha Hynaise, Hanuše Schwaigera a Františka Thieleho, krátce pobyl také na akademii v Antverpách a pak cestoval po Francii, Itálii a Belgii.
Jako člen avantgardní skupiny Osma patřil v dobách svého mládí ke generaci malířů české moderny z počátku 20. století, jejíž názor se utvářel v kontextu evropského expresionismu. Po příjezdu do Francie bylo Kubínovo rané expresívní dílo silně ovlivněno van Goghem, Gauguinem a fauvismem. Záhy byl považován za významného člena tzv. Pařížské školy, pravidelně vystavoval na Salonu nezávislých a na Salonu v Tuileriích v Paříži. Vlastní umělcův styl vyzrál po první světové válce, kdy opouští kubismus a přiklání se k neoklasicismu, v čemž ho podpořil i sám tvůrce kubismu Pablo Picasso při své slavné a často citované návštěvě v Provence. S rodnou zemí ale Kubín nikdy kontakt neztratil (v r. 1932 se stal členem Umělecké besedy, také byl členem S. V. U. Mánes). Na Moravu se vrátil v r. 1952; zůstal pouhých dvanáct let a pak nevratně a navždy zamířil zpět do Francie.
- Otakar Kubín / Pohled na Řím, Koloseum, 1922 zdroj: Galerie Moderna
- Otakar Kubín / Kytice, 20. léta zdroj: Galerie Moderna
Na moravské Boskovice v jeho tvorbě už nezbylo tolik prostoru, poměřujeme-li jejich množství s mnohostí obrazů s motivy evropského Středomoří. Přesto jsou boskovické krajinky rovnocenné a stejně mistrovské jako francouzské, byť ty jsou sběratelsky více žádané a atraktivnější. Srovnáme-li typově tyto dvě hlavní oblasti jeho krajinářského zájmu, nezbývá než se znovu a znovu obdivovat jeho neuvěřitelné schopnosti světlem modelovat ráz krajiny, její architekturu a jakési vnitřní naladění. Tam, kde je Provence snově rozkvetlá, zářivá a vonící fialkovou levandulí a italská městečka a viadukty anticky archaické, což je pocitově zabudováno nějakým zvláštním způsobem přímo v přírodě, tam je moravská krajina zemitá; obrysy, tvary a křivkami se prosazuje s větší konkrétností a ukotveností „ve stříbřitém vzduchu“, i když je to trochu na hlavu, to takhle říct.
V obrazech boskovické krajiny je snad nejvíce patrná Kubínova zkušenost s principy kubismu v oblasti krajinomalby, který umělecky vstřebal, vyrovnal se s ním, ale zřejmě se s ním nikdy plně neztotožnil. Proto jistou „sešněrovanost“, danou geometrií a přísnější kompozicí, kterou si geometrie sama od sebe vynucuje, nahrazuje rozkošnou nespoutaností a přirozenou sebeobnovou kvetoucí přírody, která je sama sobě svým pánem a stylistou. Přírodu vidí Otakar Kubín jako lyrický duševní stav smyslové blaženosti, v jeho krajinách nenajdeme dramatickou rozervanost romantiků, jejichž utrpení a rozjitřenost prohlubuje drtivá síla živlů. V klidné náruči Kubínových krajin můžeme bezpečně spočinout a věnovat se detailům. V tomto smyslu pocitovém a kompozičním jsou i jeho krajiny a zejména zátiší klasicistní, dávající důraz na rovnováhu a přirozený řád.
- Otakar Kubín / Krajkářka, 1918 autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24
- Otakar Kubín / Poprsí mladé ženy, 1923 autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24
Výstava Otakar Kubín: Bohatství proměn nabízí ještě další skvostné kousky. Kromě Kubínových krajin také jeho slavná květinová zátiší, několik žánrových obrazů (Krajkářka, olej na plátně, 1918; Snídaně, lept, 1919), Ležící akt (lept, 1928) a především portréty. V nich se jeho touha po řádu a harmonii projevuje nejsilněji. Většinou jsou to grafické práce, ale na výstavě je i několik malovaných portrétů (Portrét dívky 3, olej na kartonu, 20. léta; Portrét dívky 2, olej na dřevě, 1913–14).
Snad se mu malba hlavy štětcem zdála příliš robustní a barvy emocionálně výraznější, než sám chtěl, a malované portréty opravdu působí poněkud bezradně. Ale pomocí jemných instrumentů grafických technik pro sebe nachází odpovídající prostředek nejlépe vystihující vlastní vidění portrétisty. Decentně abstrahuje křivky tvaru hlavy, obličeje, vlasů a jejich úpravy i výraz očí dívčí tváře a modeluje portréty tak, jak by je zřejmě viděli portrétisté antiky a klasicismu – osobnost portrétovaného určuje celek, výraz opřený o soustředěný klid a vnitřní rovnováhu s jemně propracovanými detaily, nikoli expresivní křivka, nepravidelnost, grimasa, silná hnutí mysli a emoce, které portrétovaný nemá pod kontrolou. Sebevláda člověka nad sebou samým, což nejlépe vyjadřuje jeho tvář, jako vysoce ceněná kvalita a trvalá hodnota zaráží svou aktuálností a nezastupitelností i v dnešní době. A také o tom vypovídá Kubínovo portrétní dílo.
- Otakar Kubín / Otakar Kubín: Zátiší, 20. léta zdroj: Galerie Moderna
- Otakar Kubín / Otakar Kubín: Zátiší, 20. léta zdroj: Galerie Moderna
Je potěšitelné, že Galerie Moderna připomíná kolekcí více jak 70 obrazů, kreseb a grafických listů tohoto vynikajícího výtvarníka světového významu. Jeho díla draží přední evropské aukční domy za neuvěřitelné sumy mnoha set tisíc liber. Návštěvníci nenápadné galerie na pražském Masarykově nábřeží mohou díla Otakara Kubína v bohatství jeho proměn obdivovat zadarmo.
OTAKAR KUBÍN: BOHATSTVÍ PROMĚN. Kdy a kde: Galerie Moderna, Masarykovo nábřeží 24, Praha 1; do 24. února.